KARDIOLOGIE. Miloš Táborský, Josef Kautzner, Aleš Linhart Robert Hatala, Eva Gonçalvesová, Peter Hlivák (eds.) I V

Lielums: px
Sāciet demonstrējumu ar lapu:

Download "KARDIOLOGIE. Miloš Táborský, Josef Kautzner, Aleš Linhart Robert Hatala, Eva Gonçalvesová, Peter Hlivák (eds.) I V"

Transkripts

1 KARDIOLOGIE Miloš Táborský, Josef Kautzner, Aleš Linhart Robert Hatala, Eva Gonçalvesová, Peter Hlivák (eds.) I V

2

3 KARDIOLOGIE Miloš Táborský, Josef Kautzner, Aleš Linhart Robert Hatala, Eva Gonçalvesová, Peter Hlivák (eds.) I. Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., prof. MUDr. Robert Hatala, CSc., doc. MUDr. Eva Gonçalvesová, CSc., MUDr. Peter Hlivák, Ph.D. KARDIOLOGIE I. Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění Editoři knihy: prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., prof. MUDr. Robert Hatala, CSc., doc. MUDr. Eva Gonçalvesová, CSc., MUDr. Peter Hlivák, Ph.D. Kolektiv autorů (I. svazku): prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., MUDr. Martin Gřiva, Ph.D., RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. Recenzenti: prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s., Česká kardiologická společnost, z.s. Česká kardiologická společnost, z.s., 2021 Cover Design Antonín Plicka, Grada Publishing, a.s., 2021 Cover Illustration Profimedia.cz, 2020, Small Worlds V, 1922 Všechny použité obrázky a videa pocházejí z archivu autorů, pokud není uvedeno jinak. Vydala Česká kardiologická společnost, z.s. Redakční, grafickou, textovou, digitální úpravu a výhradní distribuci zajistila jako svou publikaci Grada Publishing, a.s., 2021 U Průhonu 22, Praha 7 Odpovědná redaktorka Mgr. Daniela Kučmašová Grafická úprava Antonín Plicka Sazba a zlom Antonín Plicka, Artedit s. r. o., Jan Šístek Počet stran 88 (I. svazek) Praha 2021 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany u Brna Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN (pdf) ISBN (print)

5 Editoři prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc. Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc, I. interní klinika kardiologická prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. Institut klinické a experimentální medicíny, Klinika kardiologie prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, II. interní klinika klinika kardiologie a angiologie doc. MUDr. Eva Gonçalvesová, CSc. Národný ústav srdcových a cievnych chorôb a Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Kardiologická klinika, Oddelenie pre zlyhávanie a transplantáciu srdca MUDr. Peter Hlivák, Ph.D. Národný ústav srdcových a cievnych chorôb a Lekárska fakulta Slovenskej zdravotníckej univerzity, Klinika kardiológie a angiológie, Oddelenie arytmií a kardiostimulácie prof. MUDr. Robert Hatala, CSc. Národný ústav srdcových a cievnych chorôb a Lekárska fakulta Slovenskej zdravotníckej univerzity, Klinika kardiológie a angiológie, Oddelenie arytmií a kardiostimulácie Autoři (I. svazku) prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Thomayerova nemocnice, Centrum kardiovaskulární prevence Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, II. interní klinika klinika kardiologie a angiologie Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Martin Gřiva, Ph.D. Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Kardiologické oddělení Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Institut biostatistiky a analýz Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D. Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav etiky a humanitních studií prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, 1. interní kardioangiologická klinika Recenzenti prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, II. interní klinika klinika kardiologie a angiologie prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň, II. interní klinika

6

7 Seznam svazků Kardiologie I. Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění II. III. IV. Vyšetřovací metody v kardiologii Aterosklerotická a žilní onemocnění Srdeční selhání V. Arytmologie VI. VII. VIII. IX. Chlopenní vady Kardiomyopatie Preventivní kardiologie Plicní kardiovaskulární onemocnění X. Kardiovaskulární onemocnění v definovaných populacích Poznámky redakce 1. Některé kapitoly jsou doplněny odkazy na videa, která si můžete prohlížet on-line. V tištěné knize k tomu využijete QR kódy. V elektronické podobě publikace využijete nejlépe přímý prolink na příslušné video. 2. Odborný text je číslován průběžně ve všech svazcích arabskými číslicemi. Římskými číslicemi jsou označeny seznamy autorů, seznamy zkratek, obsahy, předmluvy editorů, případně další. VII

8

9 Obsah Seznam zkratek... XI Předmluva českých editorů... XIII Predslov slovenských editorov... XV 1. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí (Renata Cífková) Historický úvod Rizikové faktory Nemodifikovatelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Modifikovatelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Vybrané rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění statistické údaje Evropské kardiologické společnosti Prevalence základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v České republice Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Příčiny poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění Nemocnost na kardiovaskulární onemocnění Základy statistiky a interpretace klinických studií (Jiří Jarkovský) Cíle analýzy dat a základní pojmy Spolehlivost a přesnost měření Cílová populace a výběr Základní otázky před zahájením studie Variabilita jako základní pojem ve statistické analýze dat Zkreslení a srovnatelnost Spolehlivost Ukládání a příprava dat pro analýzu Typy proměnných Popisná statistika a vizualizace kvalitativních dat Popisná statistika a vizualizace kvantitativních dat Modelová rozdělení a jejich aplikace ve statistické analýze dat Normální rozdělení jako příklad aplikace modelových rozdělení Testování normality dat Transformace dat Přehled základních modelových rozdělení v analýze klinických dat Intervaly spolehlivosti Statistické testování Pojmy statistických testů Přehled běžně používaných testů a metod Hodnocení binárních endpointů Binární endpointy bez zohlednění doby nastání jevu Binární endpointy zohledňující dobu nastání jevu analýza přežití Relativní riziko, poměr šancí, poměr rizik Vícerozměrná analýza dat Rozhodovací algoritmy současné klinické kardiologie (Jiří Vítovec) Definice algoritmu Vlastnosti algoritmů Ověřování správnosti algoritmu Klinické algoritmy Základní pravidla pro vývoj klinického algoritmu Doporučené postupy České kardiologické společnosti (ČKS) Algoritmus stanovení diagnózy chronického srdečního selhání Algoritmus postupu léčby chronického srdečního selhání Algoritmus pro výběr reperfuzní léčby STEMI Algoritmus stratifikace rizika synkopy Etické otázky v kardiologii (Marek Vácha) Princip autonomie v kardiologii Rozhodování na konci života IX

10 4.3 Komunikace s rodinou Etické otázky užití ECMO Paliativní péče v kardiologii (Martin Gřiva) Komplexní péče v kardiologii Zhodnocení symptomů Spouštěče pro zahájení poskytování paliativní péče Komunikace s pacienty Zvládání symptomů Léčba dušnosti, refrakterní dušnost Bolest Deprese a úzkost Implantabilní přístroje v kardiologii Postoj z hlediska etiky a legislativy Zhodnocení pacienta a jeho způsobilosti pro učinění rozhodnutí Komunikace s pacientem na téma deaktivace ICD Logistika deaktivace Předběžné plánování péče Úprava terapie Provádění paliativní péče Rejstřík X

11 Seznam zkratek ACEI inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu AP akutní příjem ARNI angiotenzin receptor neprilysin inhibitor (inhibitor angiotenzinových receptorů a neprilysinu) ARB blokátor receptorů AT1 pro angiotenzin II BMI body-mass index BNP B-type natriuretic peptide (natriuretický peptid typu B) CMP cévní mozková příhoda ČKS Česká kardiologická společnost d. f. degrees of freedom (stupně volnosti) DNR do not resuscitate EBM evidence-based medicine ECMO extrakorporální membránová oxygenace EF ejekční frakce EFLK ejekční frakce levé komory EKG elektrokardiogram EKS Evropská kardiologická společnost ESC European Society of Cardiology (Evropská kardiologická společnost) F hodnota testové statistiky Fisherova-Snedecrova rozdělení FK fibrilace komor FMC first medical contact (první kontakt se zdravotnickým personálem) HFrEF heart failure with reduced ejection fraction (srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí) H-ISDN kombinace hydralazinu a isosorbid dinitrátu HR hazard ratio (poměr rizik) ChSS chronické srdeční selhání ICD implantabilní kardioverter-defibrilátor ICHDK ischemická choroba dolních končetin ICHS ischemická choroba srdeční IM infarkt myokardu IRA infarct-related artery (infarktová tepna) KT komorová tachykardie KVO kardiovaskulární onemocnění LBBB blokáda levého Tawarova raménka LVAD mechanická podpora funkce levé komory MMSE Mini Mental State Exam MONICA MONItoring of trends and determinants in CArdiovascular desease MR mineralokortikoidní receptor MS mean square (průměrný čtverec) NT-proBNP N-terminal pro-b type natriuretic peptide, N-terminální konec prohormonu natriuretickeho peptidu typu B NYHA New York Heart Association OMT optimal medical therapy (optimální farmakoterapie) OR odds ratio (poměr šancí) p statistická významnost dané komponenty modelu PCI perkutánní koronární intervence RAS renin-angiotenzin-aldosteron RR relative risk rtg rentgen SF srdeční frekvence SRL srdeční resynchronizační léčba SS sum of squares (suma čtverců) STEMI infarkt myokardu s elevacemi úseku ST TK krevní tlak ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VA ECMO venoarteriální ECMO VV ECMO venovenózní ECMO WHO World Health Organization ZZS zdravotnická záchranná služba XI

12

13 Předmluva českých editorů Milé dámy, vážení pánové, vážení členové České kardiologické společnosti a Slovenské kardiologické společnosti, dovolujeme si vám představit novou desetisvazkovou knihu Kardiologie. Snažili jsme se jako editoři zachytit nejen současný stav oboru jako takového v maximální šíři, ale přidat i kapitoly týkající statistiky, algoritmů, diferenciální diagnostiky, etiky a digitální medicíny. Publikaci předcházela dvě vydání Kardiologie editorů Miloše Táborského, Josefa Kautznera a Aleše Linharta v letech 2017 a Kniha je určena všem, kteří mají zájem o kardiologii, dále pro postgraduální vzdělávání a přípravu ke kardiologické atestaci. Vnímáme ji také jako prostor pro mezioborový dialog se specializacemi, jako je diabetologie, neurologie, nefrologie, pneumologie a řadou dalších, a snažíme se tak přinést komplexní pohled na pacienta v běžné klinické praxi. Rádi bychom poděkovali všem autorům, recenzentům, medicínské redakci nakladatelského domu Grada Publishing a všem, kteří se podíleli na vzniku a realizaci knihy. Poděkování patří rovněž všem partnerům, kteří umožnili vydání díla. Inovativní koncept rozdělení díla na deset dílů (svazků), které si můžete vzít s sebou na cesty a v klidu si je číst třeba v hromadné dopravě, je dílem pana prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., za což mu patří velký dík. Pevně věříme, že vás zaujme nejen forma, ale především obsah knihy. Osmdesát šest kapitol opravdu reprezentuje celou šíři oboru a přináší zcela nové komplexní informace o jednotlivých subspecializacích. Kniha je živoucí organismus, a proto reflektujeme nejen neustálý vývoj odbornosti, nové studie, doporučené postupy, ale i potřebu digitálního formátu díla s možností zobrazení dynamických dějů, zejména v echokardiografii, intervenční kardiologii a elektrofyziologii. Pevně věříme, že vás kniha zaujme a že její digitální podoba, která vznikne u příležitosti výročního sjezdu ČKS 2021, bude dalším milníkem v kvalitě publikací dedikovaných našemu oboru. V Brně, prosinec 2020 Miloš Táborský Josef Kautzner Aleš Linhart XIII

14

15 Predslov slovenských editorov Milé kolegyne a milí kolegovia v Čechách i na Slovensku, dovoľte nám, slovenským spoluautorom, v prvom rade poďakovať našim českým kolegom a priateľom za pozvanie aktívne prispieť do tochto vydania učebnice Kardiológie. Toto pozvanie je pre nás cťou a veľmi si ho vážime. Náš príspevok je v pomere k rozsahu diela skromný, má však pre nás veľký symbolický význam: je výrazom nielen našej jazykovej príbuznosti, ale aj živej spolupráce našich lekárskych komunít a osobitne kardiologických spoločností napriek takmer trom desaťročiam existencie v samostatných štátoch. Skutočnosť, že českému a slovenskému záujemcovi o kardiológiu sa dostáva do rúk takéto dielo je výnimočná udalosť. Hlavní editori prof. Táborský, prof. Kautzner a prof. Linhart si zaslúžia vysoké uznanie a obdiv, že sa im podarilo zaktivizovať niekoľko desiatok popredných odborníkov k napísaniu desiatok kapitol na úrovni súčasného klinického a vedeckého poznania. Nemenej náročnou úlohou, ktorú bravúrne zvládli, bola štýlová a obsahová homogenizácia učebnice s dôrazom na medicínu dôkazov a interdisciplinárnu perspektívu. Naviac, kniha bude mať v krátkom čase aj svoj elektronický pendant, ktorý je efektívnym nástrojom a garantom zachovania aktuálnosti pri súčasnej infodémii v medicíne. Rozsiahle referenčné knižné vedecké diela takéhoto charakteru sa v angličtine označujú ako textbook. Mať k dispozícii vysoko špecializovaný textbook pre významný medicínsky odbor vo vlastnom jazyku nie je dopriate každému národu. Snáď hovoríme za väčšinu slovenských lekárov, ak povieme, že čeština je dodnes jednou z materinských rečí medicíny na Slovensku a sme presvedčení, že ňou aj zostane. Predkladaná učebnica kardiológie má všetky predpoklady, aby sa stala referenčným zdrojom poznatkov pre široké spektrum záujemcov od študentov medicíny, internistov, kardiológov, všetkých klinikov i výskumníkov so záujmom o kardiovaskulárnu medicínu. Nepochybujeme o tom, že sa s učebnicou dostáva všetkým lekárom v špecializačnej príprave v kardiológii výnimočné dielo, ktoré môže kvalitou bez obáv konkurovať renomovaným cudzojazyčným zdrojom podobného zamerania. Záverom dovoľte popriať knihe, ktorú snáď môžeme považovať za medzník v novšej histórii česko-slovenského písomníctva v kardiológii, aby sa ocitla na mnohých pracovných a študijných stoloch, aby sa stala neustálym terčom podčiarkovania a zvýrazňovania a aby jej odborné bohatstvo prispelo k lepšiemu kardiovaskulárnemu poznaniu a práci nás všetkých pre benefit našich pacientov. V Bratislave, december 2020 Robert Hatala Eva Gonçalvesová Peter Hlivák XV

16

17 Epidemiologie kardiovaskulárních 1 onemocnění třetího tisíciletí Renata Cífková Poselství pro praxi Framinghamská studie je nejdéle probíhající epidemiologická studie, které vděčíme za identifikaci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a nové zhodnocení klinické manifestace ischemické choroby srdeční (ICHS). Paleta vyšetření je neustále rozšiřována. Mezi základní modifikovatelné rizikové faktory KVO řadíme kouření, hypertenzi, poruchu metabolismu lipidů (dyslipidemii) a diabetes mellitus/poruchu glukózové tolerance. KVO na podkladě aterosklerózy jsou chronická onemocnění, která se manifestují až v relativně pokročilém stadiu; jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Úmrtnost na KVO v současné době klesá ve většině evropských zemí včetně střední a východní Evropy, v České republice již od roku Přibližně 50 % poklesu úmrtnosti na ICHS lze vysvětlit zlepšením hlavních rizikových faktorů (pokles kuřáctví, pokles průměrných hodnot krevního tlaku a cholesterolu). Medikamentózní a chirurgické léčbě je připisován zhruba 40% pokles úmrtnosti na ICHS. 1.1 Historický úvod Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění (KVO) je podoborem epidemiologie, který vznikl těsně po druhé světové válce v USA, kde se v roce 1945 KVO dostala na první místo příčin úmrtí. V prvním desetiletí po druhé světové válce byla objevena řada léků, které dramaticky změnily způsob léčby KVO: antibiotika, perorální diuretika a první účinná antihypertenziva. Význam těchto objevů byl také zdůrazněn případem prezidenta Roosevelta, postiženého poliomyelitidou, který zemřel na komplikace maligní hypertenze krátce před vyvinutím prvních účinných antihypertenziv a Salkovy vakcíny proti poliu. V roce 1948 byla ve Spojených státech zahájena Framing hamská studie, dosud nejdéle trvající prospektivní observační studie, jejímž cílem bylo identifikovat faktory predisponující ke vzniku KVO. Do studie bylo zahrnuto 5209 mužů a žen ve věku let s trvalým pobytem ve Framinghamu (Massachusetts, USA) poblíž Bostonu. Vyšetření sestávalo z anamnézy, kterou odebíral lékař, z fyzikálního vyšetření, opakovaného měření krevního tlaku (TK), 12svodového EKG a laboratorních testů. Vyšetření bylo opakováno ve dvouletých intervalech. (1) Počínaje rokem 1971 byla zahájena Studie potomků účastníků Framinghamské 1

18 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění studie (Framingham Offspring Study), do níž bylo zařazeno 5124 mužů a žen, potomků (a manželek potomků) původní kohorty. (2) V roce 2002 byla Framinghamská studie rozšířena o kohortu třetí generace (Third-generation Framingham Heart Study cohort), rekrutovanou z dětí Studie potomků (Framingham Offspring Study), celkem 4095 osob vnoučat původní fra minghamské kohorty. Paleta vyšetření byla neustále rozšiřována; kromě stanovení cirkulujících biomarkerů bylo do vyšetření zahrnuto i echokardiografické vyšetření a zátěžový test (1979), později i mnohem sofistikovanější zobrazovací metody, jako hodnocení kalciového skóre pomocí CT (1998) a vyšetření mozku (1999) a srdce (2002) pomocí magnetické rezonance. (3) Paralelně s těmito vyšetřeními bylo prováděno i široké spektrum molekulárněgenetických metod (2009), včetně celogenomové analýzy u 4100 jedinců pocházejících ze tří generací probandů Framinghamské studie. (4) Epidemiologický přístup umožnil nové zhodnocení klinické manifestace ischemické choroby srdeční (ICHS), včetně náhlé smrti a asymptomatické formy onemocnění. Framinghamská studie prokázala, že ICHS je velmi častým onemocněním s vysokou letalitou. U každé páté sledované osoby se objevila ICHS ve věku do 60 let. Infarkt myokardu (IM) se u žen objevoval v průměru o 20 let později. Ukázalo se, že ICHS může být asymptomatická i ve své nejtěžší formě. Zhruba jedna třetina IM proběhne nerozpoznána. Framinghamská studie rovněž prokázala, že 20 % koronárních příhod se projevuje náhlou smrtí. K většině úmrtí dochází mimo nemocnici, protože 50 % úmrtí nastává náhle bez předchozího varování. Klinicky němé koronární příhody byly obzvláště časté u mužů s diabetem a u osob s hypertenzí (mužů i žen). (5) Z hlediska vývoje epidemiologie KVO je za zásadní považována práce z roku 1961, která identifikovala rizikové faktory pro rozvoj ICHS. Kannel a spol. zjistili, že mužské pohlaví, vyšší věk, zvýšený krevní tlak a vyšší cholesterol, spolu s přítomností hypertrofie levé komory na EKG byly důležitými prediktory rizika rozvoje ICHS. (6) Následovaly práce upozorňující na významný (7, 8) vztah mezi kouřením a ICHS. 1.2 Rizikové faktory Za vytvoření pojmu rizikových faktorů KVO vděčíme rovněž Framinghamské studii. V době jejího zahájení se mělo za to, že existuje jediná etiologie aterosklerózy. Epidemiologické výzkumy v následující třech desetiletích prokázaly, že etiologie aterosklerózy je multifaktoriální. Byla identifikována řada rizikových faktorů a riziko ICHS s nimi spojené bylo kvantifikováno. (9) Kvantifikace absolutního rizika ICHS vycházející z dat Framinghamské studie byla použita ve dvou společných evropských doporučeních pro prevenci ICHS (10, 11) a ve třetí verzi Amerického národního cholesterolového programu. (12) Existuje obecná shoda v základních rizikových faktorech KVO, které lze dělit na modifikovatelné a nemodifikovatelné (Tab. 1.1). Tab. 1.1 Způsob života a charakteristiky spojené se zvýšeným rizikem KVO Životospráva stravovací zvyklosti (strava bohatá na kalorie, saturované tuky a cholesterol) kouření nízká fyzická aktivita nadměrná konzumace alkoholu Biochemické nebo fyziologické charakteristiky (modifikovatelné) hypertenze zvýšený celkový (LDL) cholesterol snížený HDL-cholesterol zvýšené triglyceridy zvýšená glykemie/diabetes mellitus nadváha/obezita trombogenní faktory markery chronického zánětu Osobní charakteristiky (nemodifikovatelné) věk pohlaví předčasný výskyt KVO v rodině KVO v anamnéze genetické markery Nemodifikovatelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Mezi nemodifikovatelné rizikové faktory patří věk, mužské pohlaví, předčasný výskyt KVO v rodině (do 55 let u mužů, do 65 let u žen) a KVO v anamnéze. Incidence ICHS, cévních mozkových příhod (CMP) i ischemické choroby dolních končetin (ICHDK) stoupá s věkem. Všechna tato onemocnění se vyskytují častěji u mužů, nejmenší rozdíl mezi muži a ženami je v incidenci CMP. Riziko KVO při jejich předčasném výskytu v rodině je umocněno počtem postižených jedinců a je rovněž závislé na velikosti rodiny. Výrazné geografické rozdíly v úmrtnosti na ICHS a CMP naznačují význam příslušnosti k určité etnické skupině. Studie u imigrantů (např. u Japonců na Havajských ostrovech a v USA) však dokazují, že podstatná část rozdílů v trendech úmrtnosti na KVO v různých částech světa je podmíněna rozdíly v životosprávě a chování. Manifestace cévního postižení v kterékoliv lokalizaci znamená pro svého nositele zvýšené riziko klinické příhody v jiném 2

19 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 povodí. Nejde přitom jen o zvýšené riziko embolizace do mozkových nebo periferních tepen v případě nástěnného trombu v levé komoře u akutního IM, například rozbor pacientů dlouhodobě sledovaných po CMP a užívajících kyselinu acetylsalicylovou ukázal, že na ICHS zemře více osob než na CMP. (13) Obdobně intermitentní klaudikace jsou spojeny s vyšším rizikem ICHS (většina pacientů s ICHDK má současně i ICHS, která často není manifestní, protože limitující jsou klaudikace) a CMP Modifikovatelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Mezi základní modifikovatelné rizikové faktory KVO řadíme kouření, hypertenzi, poruchu metabolismu lipidů (dyslipidemii) a diabetes mellitus/poruchu glukózové tolerance. Ačkoliv je ateroskleróza systémové onemocnění, rizikové faktory pro její iniciaci a progresi v různých oblastech tepenného řečiště (tedy pro koronární postižení, postižení mozkových tepen a tepen horních nebo dolních končetin) nejsou zřejmě identické. Zejména není jasná úloha zánětlivé reakce při postižení malých tepen v různých oblastech. Bylo zjištěno, že známé rizikové faktory mají rozdílný význam pro rozvoj aterosklerózy v malých tepnách oproti velkým. Celkem bylo popsáno více než 250 rizikových faktorů KVO. Kauzálními faktory zůstávají ty, které jsou ve velice těsném vztahu a v časové souvislosti s chorobou, působí konzistentně v různých populacích a geografických oblastech a poskytují plauzibilní biologické vysvětlení svého účinku. Studie INTERHEART, dokončená na počátku třetího tisíciletí, která probíhala v 52 zemích šesti světadílů, identifikovala 9 rizikových faktorů, jejichž prostřednictvím bylo možné vysvětlit 90 % rizika u mužů a 94 % u žen. (14) Jednalo so o kouření, diabetes, hypertenzi, abdominální obezitu, psychosociální stres, nedostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny, nedostatečnou fyzickou aktivitu, nadměrnou konzumaci alkoholu a poměr ApoB/ApoA Vybrané rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění statistické údaje Evropské kardiologické společnosti Recentní statistika Evropské kardiologické společnosti (EKS), založená na údajích Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), uvádí prevalenci 8 z 9 rizikových faktorů, identifikovaných ve studii INTERHEART, v 54 členských zemích EKS. (15) Krevní tlak Mezi výškou TK a rizikem CMP a IM existuje lineární vztah. (16) Podle studie INTERHEART je 22 % IM v Evropě ve vztahu k hypertenzi, která téměř zdvojnásobuje riziko IM u hypertoniků ve srovnání s normotoniky. (14) Léčba hypertenze k nižším hodnotám TK významně snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, zejména u pacientů ve vysokém riziku (např. u pacientů s postižením cév, onemocněním ledvin nebo s diabetem). (17) Prevalence zvýšeného TK (standardizovaná na věk), definovaná jako hodnoty systolického TK 140 mmhg nebo diastolického TK 90 mmhg, v jednotlivých členských zemích EKS je uvedena na obrázku 1.1. Medián prevalence zvýšeného TK v členských zemích EKS byl 24,8 % (19,8 28,5 %), s nejnižší prevalencí ve Velké Británii (15,2 %) a nejvyšší v Chorvatsku (32,4 %). Česká republika se zařadila mezi země s vysokou prevalencí zvýšeného TK (27,9 %). Nižší prevalence zvýšeného TK byla nalezena u žen, a to zejména z vysokopříjmových zemí. Prevalence zvýšeného TK od roku 1980 významně klesá ve všech členských zemích EKS, pokles je výraznější ve vysokopříjmových zemích. Cholesterol Cholesterol, zvláště LDL-cholesterol, je hlavním determinantem rizika KVO, které narůstá lineárně v závislosti na jeho koncentraci. (18) LDL-cholesterol je hlavním léčebným cílem. Ve sledovaných členských zemích EKS od roku 1980 významně klesá průměrná koncentrace celkového cholesterolu (Obr. 1.2). Diabetes WHO uvádí, že v současné době na celém světě žije 422 milionů osob s diabetem (převážně typ 2), z toho více než 60 milionů v Evropě. Prevalence diabetu dramaticky stoupla u obou pohlaví v posledních 30 letech ve všech částech světa bez rozdílu v úrovni příjmů. (19) Tento vzestup je do značné míry způsoben nárůstem obezity a nadváhy v důsledku nadbytečného kalorického příjmu a nedostatečné fyzické aktivity. Diabetes zdvojnásobuje riziko úmrtí. Na obrázku 1.3 je uvedena prevalence diabetu v členských zemích EKS pro věkovou skupinu let. Průměrná prevalence diabetu v roce 2017 byla 6,8 %, výraznější hodnoty byly nalezeny v muslimských zemích (Albánie, Bosna a Hercegovina, Egypt, Libanon, Libye, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko) a ve všech zemích se středním příjmem. Česká republika se 6,8 % patří k zemím s průměrnou prevalencí diabetu. 3

20 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění Velká Británie Izrael Belgie Švýcarsko Nizozemsko Řecko Španělsko Švédsko Finsko Malta Island Irsko Norsko Kypr Německo Turecko Dánsko Libanon Rakousko Itálie Lucembursko Francie Tunisko Libye Portugalsko Ázerbájdžán Sýrie Egypt Alžírsko Arménie Maroko Gruzie Kyrgyzstán Bělorusko Kazachstán Ukrajina Rusko Estonsko Česká republika Bulharsko Severní Makedonie Slovensko Polsko Albánie Černá Hora Litva Lotyšsko Srbsko Moldavsko Maďarsko Rumunsko Slovinsko Bosna a Hercegovina Chorvatsko 15,2 16,6 17,5 18,0 18,7 19,1 19,2 19,3 19,4 19,4 19,7 19,7 19,7 19,8 19,9 20,3 20,6 20,7 21,0 21,2 21,9 22,0 23,2 23,7 24,4 24,5 24,5 25,0 25,1 25,5 26,1 26,3 26,7 27,1 27,1 27,1 27,2 27,4 27,9 28,4 28,5 28,5 28,7 29,0 29,1 29,3 29,4 29,5 29,8 30,0 30,0 30,5 30,8 32,4 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 Prevalence zvýšeného TK (%) Obr. 1.1 Prevalence zvýšeného krevního tlaku v členských zemích EKS (2015), standardizováno na věk Zdroj: WHO, A875STANDARD?lang= en. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). 4

21 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 6,5 Ženy Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián Průměrná hladina cholesterolu, mmol/l 6,0 5,5 5,0 4, Průměrná hladina cholesterolu, mmol/l 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 Muži Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián 4, Obr. 1.2 Průměrné hladiny cholesterolu u žen a u mužů ve věku 25 let v členských zemích EKS ( ) Zdroj: WHO, A891?lang= en. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). 5

22 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění Irsko Litva Estonsko Belgie Velká Británie Lucembursko Řecko Švédsko Itálie Francie Lotyšsko Bělorusko Island Norsko Nizozemsko Republika San Marino Chorvatsko Švýcarsko Moldavsko Bulharsko Finsko Polsko Rusko Rakousko Dánsko Izrael Alžírsko Česká republika Maroko Arménie Ázerbájdžán Kazachstán Kyrgyzstán Gruzie Ukrajina Slovinsko Španělsko Slovensko Maďarsko Sýrie Německo Tunisko Malta Kypr Rumunsko Portugalsko Bosna a Hercegovina Albánie Černá Hora Severní Makedonie Srbsko Libye Turecko Libanon Egypt 3,3 3,7 4,0 4,3 4,3 4,4 4,5 4,8 4,8 4,8 4,9 5,2 5,3 5,3 5,3 5,6 5,6 5,6 5,7 5,8 5,8 5,9 6,2 6,3 6,4 6,7 6,7 6,8 7,1 7,1 7,1 7,1 7,1 7,1 7,1 7,2 7,2 7,3 7,5 8,2 8,3 8,5 8,8 9,2 9,7 9,8 10,1 10,1 10,1 10,1 10,1 10,4 12,1 12,7 17,3 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 Prevalence diabetu (%) Obr. 1.3 Prevalence diabetu u dospělých ve věku let v členských zemích EKS (2017) Zdroj: World Bank, Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku. Upraveno podle (15). 6

23 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 Obezita Prevalence nadváhy (body mass index, BMI 25 kg/m 2 ) a obezity (BMI 30 kg/m 2 ) stoupá v rozvinutých i rozvojových zemích. Celosvětově je více obézních než podvyživených osob. (20) Epidemie obezity souvisí s liberalizací obchodu, ekonomickým růstem a stěhováním obyvatel do městských aglomerací, které mění jejich způsob života a stravovací zvyklosti, vyznačující se nárůstem konzumace živočišných tuků a přidaných cukrů. (21) Medián BMI v členských zemích EKS v roce 2016 byl 27,0 kg/m 2 pro muže a 26,2 kg/m 2 pro ženy. Obezita u žen byla zvláště přítomna v Egyptě a v Libyi (více než třetina), u mužů byla nejvyšší prevalence obezity nalezena na Maltě, v Maďarsku, v České republice, Velké Británii a Libanonu (> 25 %). Kouření Evropská komise označila kouření za nejsilnější samostatný rizikový faktor, kterému se lze vyhnout. (22) Užívání tabáku je spojeno s řadou nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Údaje z roku 2014 uvádějí průměrnou prevalenci pravidelných denních kuřáků v 29 zemích EKS 21 % (Obr. 1.4), v rozmezí od 11,9 % (Švédsko) do 36,1 % (Lotyšsko). Muži kouří v průměru více než ženy (26,5 vs. 15,0 %), nejvyšší prevalence kuřáctví byla nalezena u mužů v Lotyšsku, Albánii, Arménii, Bělorusku a Turecku. V období prevalence kuřáctví v členských zemích EKS poklesla v průměru o 25 %, přibližně stejně u mužů i žen, ve všech zemích bez rozdílu v příjmech. Ázerbájdžán Arménie Albánie Litva Bělorusko Portugalsko Bosna a Hercegovina Švédsko Island Norsko Turecko Izrael Kypr Itálie Finsko Estonsko Slovinsko Nizozemsko Dánsko Velká Británie Lucembursko Česká republika Španělsko Maďarsko Lotyšsko Řecko Rakousko Chorvatsko Francie Prevalence pravidelných denních kuřáků (%) ženy muži Obr. 1.4 Prevalence pravidelných denních kuřáků ve věku 15 let v členských zemích EKS (2014), stratifikováno podle pohlaví Zdroj: WHO, -15plus/. Údaje nejsou k dispozici pro Alžírsko, Egypt, Libanon, Libyi, Maroko, Kosovskou republiku, Syrskou arabskou republiku a Tunisko. Upraveno podle (15). 7

24 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění Sýrie Egypt Maroko Ázerbájdžán Alžírsko Libanon Tunisko Turecko Izrael Arménie Kyrgyzstán Bosna a Hercegovina Albánie Itálie Norsko Kazachstán Černá Hora Malta Severní Makedonie Ukrajina Nizozemsko Chorvatsko Island Švédsko Gruzie Španělsko Dánsko Řecko Finsko Kypr Srbsko Bělorusko Maďarsko Slovensko Švýcarsko Velká Británie Rakousko Estonsko Polsko Rusko Belgie Portugalsko Francie Slovinsko Bulharsko Rumunsko Lotyšsko Lucembursko Irsko Německo Česká republika Litva Moldavsko 0,3 0,4 0,6 0,8 0,9 1,5 1,9 2,0 3,8 5,5 6,2 6,4 7,5 7,5 7,5 7,7 8,0 8,1 8,1 8,6 8,7 8,9 9,1 9,2 9,8 10,0 10,4 10,4 10,7 10,8 11,1 11,2 11,4 11,5 11,5 11,5 11,6 11,6 11,6 11,7 12,1 12,3 12,6 12,6 12,7 12,7 12,9 13,0 13,0 13,4 14,4 15,0 15,2 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 Čistý alkohol, litry na osobu/rok Obr. 1.5 Roční konzumace alkoholu u osob ve věku 15 let v členských zemích EKS (2016) Zdroj: WHO, Údaje nejsou k dispozici pro Libyi, Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). 8

25 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 Alkohol Spotřeba alkoholu je definována v litrech čistého alkoholu na osobu starší 15 let v průběhu jednoho kalendářního roku. Nadměrná konzumace alkoholu je hlavní příčinou předčasného úmrtí v USA, kde se ve skupině dospělých v produktivním věku podílí na celkové úmrtnosti 10 %. (23) V Evropské unii je nadměrná konzumace alkoholu na třetím místě mezi příčinami předčasného úmrtí. (24) V roce 2016 činila průměrná spotřeba alkoholu v členských zemích EK 10,2 l na osobu za rok (Obr. 1.5). Česká republika zaujímá se 14,4 l třetí místo za Moldavskem (15,2 l) a Litvou (15,0 l). Konzumace ovoce a zeleniny Nízká konzumace ovoce a zeleniny je prokázaným rizikovým faktorem pro rozvoj nádorových onemocnění a ICHS. (25, 26) Systematický přehled a metaanalýza 95 prospektivních studií prokázala, že riziko KVO a celkové mortality klesá s úhrnným příjmem ovoce a zeleniny až do 800 g/den, zatímco riziko nádorových onemocnění při konzumaci vyšší než 600 g/den dále neklesá. (27) Statistické údaje za rok 2014 uvádějí, že ze 23 členských zemích EKS 52,2 % osob konzumovalo minimálně jednu porci zeleniny denně a 55 % osob konzumovalo minimálně jednu porci ovoce denně. Spotřeba zeleniny byla nejvyšší v Izraeli. Nejvyšší spotřebu ovoce vykazovala Itálie a Izrael. Fyzická aktivita Nedostatečná fyzická aktivita je definována jako < 150 min fyzické zátěže střední intenzity nebo < 75 min fyzické zátěže vysoké intenzity za týden. Nedostatečná fyzická aktivita zvyšuje riziko ICHS, diabetu 2. typu, karcinomu prsu a tlustého střeva. Podpora cvičení ve volném čase zlepšuje kardiovaskulární zdraví. (28) V roce % dospělých osob v členských zemích EKS přiznalo nedostatečnou fyzickou aktivitu, a to zvláště u žen na Kypru, v Německu, Itálii a Portugalsku (medián > 43 %), kde byla nejnižší aktivita zjištěna i u mužů. Nedostatečná fyzická aktivita byla častější u žen, a to zejména v zemích se středními příjmy Prevalence základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v České republice Dlouhodobé trendy V České republice máme díky studii MONICA (MONItoring of trends and determinants in CArdiovascular desease) koordinované WHO k dispozici údaje o základních rizikových faktorech KVO od roku Další průřezová šetření byla v rámci tohoto projektu provedena v roce 1988 a 1992 (Czech MONICA). V letech 1997/98, 2000/01, 2007/08 a 2016/17 jsme navázali na studii MONICA a provedli další čtyři nezávislá průřezová šetření (Czech post-monica). Screeningové vyšetření bylo prováděno vždy v šesti stejných okresech ČR (Benešov, Cheb, Chrudim, Jindřichův Hradec, Pardubice, Praha-východ), převážně venkovského charakteru, s výjimkou Pardubic bez přítomnosti větších městských celků. Byl prováděn 1% náhodný výběr obyvatel ve věku let s trvalým bydlištěm v těchto šesti okresech. Vyšetření sestávalo z vyplnění standardního dotazníku, získání základních antropometrických údajů, opakovaného měření krevního tlaku a odběru krve. Ve sledovaném období 31/32 let bylo celkem vyšetřeno 7606 mužů a 8050 žen. V průběhu sedmi průřezových šetření jsme zaznamenali významný pokles prevalence kuřáctví u mužů (ze 45,0 % na 23,9 %; p < 0,001), zatímco prevalence kuřáctví se neměnila u žen a pohybovala se mezi 20,9 % (2016/17) a 24,0 % (1988). Hodnota BMI výrazně narostla u mužů (z 27,0 ± 4,0 kg/m 2 v roce 1985 na 29,2 ± 5,1 kg/m 2 v roce 2016/2017) a u žen zůstávala beze změny. Prevalence obezity v důsledku toho výrazně narůstala u mužů (z 19,7 % v roce 1985 na 37,7 % v roce 2016/17) a neměnila se u žen. Hodnota systolického a diastolického TK významně klesala u obou pohlaví, zatímco prevalence hypertenze klesla pouze u žen (ze 42,5 % v roce 1985 na 33,5 % v roce 2016/17). Znalost hypertenze, procento osob léčených antihypertenzivy a v důsledku toho i kontrola hypertenze se významně zlepšily u obou pohlaví. Hodnota celkového cholesterolu významně klesla u obou pohlaví (muži: z 6,21 ± 1,29 na 5,30 ± 1,05 mmol/l; ženy: z 6,18 ± 1,26 na 5,31 ± 1,00 mmol/l; p < 0,001). (29) Dlouhodobé trendy základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, spolu s mortalitními daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byly podkladem pro vytvoření české verze tabulek SCORE. Výsledky studie Czech MONICA a Czech post-moni- CA byly použity pro vytvoření validovaného statistického modelu IMPACT vysvětlujícího pokles úmrtnosti na ICHS v České republice mezi lety (30) Od roku 1997/98 jsme počet okresů rozšířili. Hlavním důvodem pro zahrnutí dalších tří okresů (Kroměříž, Litoměřice, Plzeň-město) byla snaha o získání reprezentativnějšího populačního vzorku (rozšířením počtu okresů a zahrnutím větší městské populace okres Plzeň-město). Souhrnně lze konstatovat, že těchto devět okresů zaujímá 11,2 % území České republiky a je obýváno přibližně 10 % celkové populace. Získané údaje tak lze interpretovat jako výsledky národní studie. Výsledky posledního průřezového šetření ( ) V období bylo v 9 okresech ČR vyšetřeno celkem 2621 osob (1250 mužů, průměrný věk 48,3 ± 10,9 let a 1371 žen, průměrný věk 47,7 ± 11,0 let; p < 0,001); respondence 44,8 %. Průměrná hodnota 9

26 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění BMI u námi vyšetřené populace činila 29,1 ± 4,8 kg/m 2 u mužů a 27,15 ± 6,1 kg/m 2 u žen (p < 0,001). Obezita byla zjištěna u 37,3 % mužů a 28,2 % žen. Mezi vyšetřenými muži 24,8 % uvedlo, že jsou pravidelnými kuřáky, zatímco kouření u žen bylo zjištěno u 21,6 % (p < 0,001). Nalezli jsme vysokou prevalenci hypertenze (48,6 % u mužů a 32,4 % u žen; p < 0,001); 74,3 % hypertoniků ví o svém onemocnění, 61,5 % je medikamentózně léčeno a pouze 33,9 % dosahuje cílových hodnot krevního tlaku < 140/90 mmhg. Průměrná hodnota celkového cholesterolu u námi vyšetřené populace byla téměř identická pro muže i ženy (muži 5,26 ± 1,03 mmol/l; ženy 5,28 ± 1,00 mmol/l). Hypolipidemiky bylo léčeno 13,9 % mužů a 10,2 % žen (p < 0,001). Diabetes byl nalezen u 8,2 % mužů a 4,6 % žen (p < 0,001). Prevalence všech základních rizikových faktorů výrazně narůstala s věkem u obou pohlaví (p pro trend < 0,001). (31) Vysoká prevalence základních rizikových faktorů KVO nepochybně přispívá ke stále vysoké kardiovaskulární mortalitě v České republice. 1.3 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulární onemocnění na podkladě aterosklerózy jsou chronická onemocnění, která se vyvíjejí plíživě v průběhu života a manifestují se až v relativně pokročilém stadiu. Jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropě (40 % všech úmrtí u mužů a 49 % u žen), přestože mortalita na KVO v posledních desetiletích v řadě evropských zemí významně poklesla. (32) Celosvětově je hlavní příčinou kardiovaskulárních úmrtí ischemická choroba srdeční. Podíl procentuálního zastoupení KVO na celkové úmrtnosti v Evropě kolísá u mužů od 23 % (ve Francii) do 60 % (v Bulharsku) a u žen od 25 % (v Dánsku) do 70 % (v Bulharsku). Zatímco v zemích severní, západní a jižní Evropy úmrtnost na KVO dlouhodobě klesá (nejčastěji od konce 60. let), v zemích střední a východní Evropy je pokles patrný nejčastěji až od přelomu tisíciletí. Pokles úmrtnosti na KVO standardizované na věk je výraznější v zemích s vyššími příjmy ve srovnání se zeměmi se středními příjmy (Obr. 1.6). Úmrtnost na KVO v současné době klesá ve většině evropských zemí, včetně střední a východní Evropy, kde až do počátku 21. století KV mortalita stoupala. Česká republika je v tomto směru výjimkou. Pokles úmrtnosti na KVO je u nás patrný již od roku 1985 (33) (Obr. 1.7). Výrazný pokles nastal po roce 1990 a trvá dosud. V roce 2017 byla v ČR standardizovaná úmrtnost na KVO 334,2 u mužů a 218,1 u žen na obyvatel. (34) V porovnání s prvními patnácti zeměmi Evropské unie je to hodnota stále ještě vysoká Příčiny poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění Pokles úmrtnosti na KVO může být obecně způsoben poklesem incidence nebo letality onemocnění (case-fatality) (Obr. 1.8). Letalita onemocnění souvisí především s úrovní léčebné péče, zatímco incidence KVO je ovlivněna rizikovým profilem obyvatelstva. Nejasnosti v příčinách snižování úmrtnosti na KVO byly podnětem pro realizaci mezinárodního projektu MONICA (MONItoring of trends and determinants in CArdiovascular disease) koordinovaného Světovou zdravotnickou organizací. K ověření těchto hypotéz byla v rámci projektu získána rozsáhlá databáze ve 37 centrech 26 zemí, obsahující podrobné údaje o úmrtnosti, incidenci a léčbě akutních koronárních příhod a o prevalenci rizikových faktorů KVO v období deseti let. Koronární příhody byly povinně registrovány v letech (35) Bylo prokázáno, že pokles úmrtnosti na ICHS je způsoben malým poklesem incidence koronárních příhod, zatímco letalita případů zůstala prakticky neovlivněna. Dvě třetiny úmrtí (28denní úmrtnost) v letech nastaly dříve, než se pacient dostal do nemocnice, a mohly být jen obtížně ovlivněny léčebnou péčí. (36) Změny v klasických rizikových faktorech byly relativně malé, ale statisticky významné. Na poklesu mortality se tak podílela jak primární prevence, tak léčba. Jiným přístupem k vysvětlení změn úmrtnosti na ICHS je použití modelu IMPACT, který ukazuje, že zhruba 50 % poklesu úmrtnosti na ICHS lze vysvětlit zlepšením hlavních rizikových faktorů (pokles kuřáctví, průměrné hodnoty TK a cholesterolu v populaci), i když současně byl pozorován nárůst prevalence obezity a diabetu 2. typu. Medikamentózní a chirurgické léčbě je připisován zhruba 40% pokles úmrtnosti na ICHS (37) (Obr. 1.9). K obdobným závěrům jsme dospěli i v České republice, kde 40 % poklesu úmrtnosti na ICHS lze vysvětlit významným poklesem průměrné hladiny cholesterolu v populaci (zhruba o 1 mmol/l). (30) Výsledky klinických i observačních studií ukazují, že pokles úmrtnosti na ICHS nastává poměrně rychle v důsledku změn stravovacích a kuřáckých zvyklostí v populaci. (38) 10

27 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 Mortalita/ osob, standardizováno na věk Ženy Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián Mortalita/ osob, standardizováno na věk Muži Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián Obr. 1.6 Úmrtnost na KVO u žen a mužů v členských zemích EKS ( ), standardizováno na věk Zdroj: WHO Mortality Database, Údaje nejsou k dispozici pro Alžírsko, Kosovskou republiku, Libanon, Libyi a Maroko. Upraveno podle (15). 11

28 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění 1800 muži ženy celkem novotvary nemoci oběhové soustavy poranění a otravy ostatní Obr. 1.7 Vývoj standardizované úmrtnosti podle příčin smrti (na obyvatel) Zdroj: Upraveno podle (34). 12

29 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 Rizikové faktory Léčba Incidence Letalita (case fatality) Úmrtnost na KVO Obr. 1.8 Faktory ovlivňující úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění IMPACT Česká republika, IMPACT Švédsko, IMPACT Finsko, IMPACT USA, IMPACT Itálie, IMPACT Anglie a Wales, IMPACT Skotsko, IMPACT Nový Zéland, Finsko, USA, Nizozemsko, Nový Zéland, USA, % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % léčba rizikové faktory nevysvětleno Obr. 1.9 Snížení úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční připisované léčbě a změnám v rizikových faktorech v různých populacích 13

30 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění 1.4 Nemocnost na kardiovaskulární onemocnění Na rozdíl od mortalitních dat, která jsou v rámci každé země (alespoň v Evropě) poměrně přesná, je získání údajů o nemocnosti daleko obtížnější a výrazně závislé na zdroji. Obrázek 1.10 ukazuje incidenci KVO (tj. počet nových případů), standardizovanou na věk, v členských zemích EKS v roce 2017, kde Česká republika bohužel zaujímá jedno z čelných míst (incidence 1469/ obyvatel). Incidence KVO je nižší u žen a v zemích se středními příjmy. Incidence ICHS, standardizovaná na věk, v členských zemích EKS kontinuálně klesá (Obr. 1.11), graf zachycuje období (15) V České republice máme k dispozici údaje o počtu léčených pacientů pro akutní IM podle jednotlivých krajů v roce 2018 (Obr. 1.12). Nejvyšší počty léčených pacientů na obyvatel (věkově standardizováno) byly zachyceny v krajích Karlovarském (351/ obyvatel), Libereckém (338/ obyvatel) a Plzeňském (324/ obyvatel), nejnižší počty pak v hlavním městě Praze (221/ obyvatel), v Brně (231/ obyvatel) a v Jihomoravském kraji (258/ obyvatel). Incidence CMP, standardizovaná na věk, v členských zemích EKS klesá ( , Obr. 1.13), mezi jednotlivými zeměmi však existují významné rozdíly (Obr. 1.14) s výrazným gradientem od západu na východ. (15) Průměrná prevalence fibrilace síní byla v roce 2017 v 54 členských zemích EKS 571,8/ obyvatel, v rozmezí od 265,7 v Turecku do 806,1 ve Švédsku; prevalence fibrilace síní byla nižší u žen a v rámci každého pohlaví i nižší v zemích se středními příjmy. Česká republika se podle této statistiky řadí k zemím s vyšší prevalencí fibrilace síní (muži 842/ obyvatel, ženy 481/ obyvatel). (15) 14

31 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí 1 Turecko Arménie Kyrgyzstán Libanon Portugalsko Alžírsko Tunisko Gruzie Kazachstán Libye Sýrie Ázerbájdžán Izrael Estonsko Malta Kypr Maroko Moldávie Ukrajina Lotyšsko Rusko Španělsko Litva Nizozemsko Slovensko Francie Egypt Bělorusko Irsko Itálie Řecko Albánie Velká Británie Švýcarsko Severní Makedonie Bosna a Hercegovina Srbsko Švédsko Belgie Černá Hora Dánsko Polsko Norsko Chorvatsko Bulharsko Maďarsko Německo Island Lucembursko Slovinsko Rumunsko Česká republika Finsko Rakousko Incidence/ osob Obr Incidence kardiovaskulárních onemocnění v členských zemích EKS (2017), standardizováno na věk Zdroj: Global Burden of Disease Study 2017, Institute for Health Metrics and Evaluation, -results-tool. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). 15

32 1 Základní elementy kardiovaskulárních onemocnění 500 Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián 400 Incidence ICHS/ osob Obr Incidence ischemické choroby srdeční v členských zemích EKS ( ), standardizováno na věk Zdroj: Global Burden of Disease Study 2017, Institute for Health Metrics and Evaluation, -results-tool. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). Kraj bydliště: Karlovarský kraj Akutní infarkt myokardu (I21 I22): počet pacientů 2018 Počet léčených pacientů v roce 2018 na 100 tisíc obyvatel (věkově standardizováno)* Liberecký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Brno-město Hlavní město Praha Graf shrnuje počet pacientů, kteří mají v daném roce vykázánu jakoukoli péči pro sledovanou diagnózu (ambulantní nebo hospitalizační) Na 100 tis. obyvatel bez standardizace Česká republika Vývoj počtu léčených pacientů v přepočtu na 100 tis. obyvatel * Věkově standardizovaná hodnota zohledňuje rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých krajů, tj. udává teoretický počet případů na obyvatel daného kraje v situaci, kdy je věková struktura obyvatel všech krajů shodná. Za referenční populaci je zde považována celá České republika Počet léčených pacientů v roce 2018 na 100 tisíc obyvatel (věkově standardizováno)* KVK PLK ULK PHA STC JHC LBK HKK VYS PAK JMK OLK ZLK MSK > Obr Počet léčených pacientů pro akutní infarkt myokardu podle jednotlivých krajů na obyvatel, standardizováno na věk Zdroj: NRHZS

33 Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění třetího tisíciletí Země se středními příjmy, vyhlazený medián Země s vysokými příjmy, vyhlazený medián Všechny země, vyhlazený medián 250 Incidence ICHS/ osob Obr Incidence cévní mozkové příhody v členských zemích EKS ( ), standardizováno na věk Zdroj: Global Burden of Disease Study 2017, Institute for Health Metrics and Evaluation, -results-tool. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). ženy Incidence cévní mozkové příhody standardizovaná na věk (na osob) < muži Incidence cévní mozkové příhody standardizovaná na věk (na osob) < Obr Incidence cévní mozkové příhody v členských zemích EKS (2017), standardizováno na věk Zdroj: Global Burden of Disease Study 2017, Institute for Health Metrics and Evaluation, -results-tool. Údaje nejsou k dispozici pro Kosovskou republiku a San Marino. Upraveno podle (15). 17