FYZIKA P echod Venu e p es Slunce 6. ervna 2012 se bl FRANTI EK J CHIM VO a SP Volyn Mezi Slunce a Zemi se mohou dostat pouze t i vesm rn t lesa { M s

Lielums: px
Sāciet demonstrējumu ar lapu:

Download "FYZIKA P echod Venu e p es Slunce 6. ervna 2012 se bl FRANTI EK J CHIM VO a SP Volyn Mezi Slunce a Zemi se mohou dostat pouze t i vesm rn t lesa { M s"

Transkripts

1 FYZIKA P echod Venu e p es Slunce 6. ervna 2012 se bl FRANTI EK J CHIM VO a SP Volyn Mezi Slunce a Zemi se mohou dostat pouze t i vesm rn t lesa { M s c, Merkur a Venu e. M s c n m p ipravuje ob as p vab ste n ho zatm n Slunce, v t m sv tkem jsou vz cn j zatm n pln. Dostanou-li se mezi Zemi a Slunce Merkur nebo Venu e, zakr vaj i tyto planety st Slunce, ale jen pranepatrnou, a kaz nestoj zato naz vat ho zatm n m. P echody obou planet p es Slunce { jak astronomov jev pojmenovali { jsou tak nejen zaj mav, ale pro astronomii nadm ru u ite n. Proto byly v minulosti a i dnes st le jsou velmi pe liv pozorov ny. Venu e vstupuje p ed slune n disk zcela pravideln v cyklech 8, 121 a 1=2, 8, 105 a 1=2 rok, v dy v prosinci nebo v ervnu. Brzy budeme moci pozorovat druh z p echod { tentokr t osmilet ho intervalu 2004 a Pak ji cel generace op t tuto p le itost m t nebudou, proto e dal dvojice p echod nastane a v letech 2117 a P echod, kter prob hne 6. ervna 2012 bude z R pozorovateln jen ste n. V ten den Slunce vych z na v chod republiky ve 4 40 hodin (v echny asy jsou uvedeny v SEL ), na z pad st tu asi v 5 00 hodin. Slunce vyjde ji s Venu na sv m disku, a proto bude pozorovateln pouze st p echodu sm uj c ke t et mu a tvrt mu kontaktu (6 37 hodin a 6 55 h). Cel kaz od vstupu Venu e p ed Slunce a po v stup trv p ibli n 7 hodin, budou-li vhodn klimatick podm nky, budeme moci jev sledovat asi 2 hodiny. Doporu me sv m k m, aby toho dne je t p ed cestou do koly n jak m bezpe n m zp sobem pohl dli na vych zej c Slunce {snadvenu i s hlov m pr m rem asi spat. 538 Matematika - fyzika - informatika /2012

2 Pod vejme se nyn na zat m nejv t v deck p nos sledov n kazu v minulosti. Z pozorov n drobn ho kotou ku Venu e na pozad slune n ho disku byla toti nalezena vzd lenost Zem od Slunce. Bylo to jedno z prvn ch m en absolutn vzd lenosti mezi vesm rn mi t lesy. Jej pozn n se sou asnou znalost ob n ch dob planet umo nilo vytvo it rozm rov obraz slune n soustavy. Uka me si zjednodu en postup, jak lze z p echodu Venu e vzd lenost ke Slunci nal zt. Vstoup -li Venu e p ed slune n disk, za ne na n m jej kotou ek postupovat po se ce. Budeme-li pozorovat sou asn ze dvou m st na Zemi, pozorovatel uvid dv rozd ln zd nliv dr hy planety p es Slunce. Pro jednoduchost p edpokl dejme, e pozorovatel v bod A zemsk ho povrchu (obr. 1) uvid p ech zet Venu i p esn p es pr m r Slunce, tedy po se ce a. Pozorovateli v bod B se dr ha Venu e bude jevit jako se ka b. hly V a S po ad zna hly, pod nimi je se ka AB zvenu e, resp. ze Slunce vid t, hel vyjad uje hlovou vzd lenost rovnob ek a a b na slune n m disku. Bude-li zji t ny velikosti hl V a S (nebo jednoho z nich), lze p i znalosti d lky se ky AB ur it vzd lenost objektu od Zem. Obr. 1 hel V je vn j m hlem troj heln ku BVS, proto je roven sou tu jeho dvou vnit n ch hl S a. Tuto relaci postupn upravme: V = + S ) V S = S V S 1 Vzhledem k tomu, e hly V a S jsou velmi mal (v du obloukov ch vte in), m eme pom r jejich tangent nahradit pom rem hl, pop. pom rem se ek d lek AV a AS. Pak dost v me pro velikost hlu postupn Matematika - fyzika - informatika /

3 vztahy AV = S AS 1 az resp. = S 1 a Z a V a po prav a Z = (1) a Z a V kde a Z a a V jsou vzd lenosti Zem a Venu e od Slunce, tedy pr vodi e obou planet. Zrovnice (1) vyj d me hel S a v raz na prav stran uprav me a Z az S = = 1 : a Z a V a V Proto e u obou planet zn me p esn jejich ob n doby kolem Slunce, m eme pom r a Z =a V pr vodi podle III. Keplerova z kona nahradit pom rem ob n ch dob,tj. s a Z T 2 = 3 Z : a V T 2 V Potom pro hel S plat S = s 3 T 2 Z T 2 V 1!2 : (2) Dosad me-li do rovnice (2) ob n doby Zem avenu e v roc ch T Z =1r a T V =0 615 r, je mo no ps t rovnici pro hel S vetvaru S : = : (3) P ed pozorovatelem B stoj tedy kol zjistit velikost hlu 1 bu p mo (to je velmi obt n { jeho velikost je pouh ch asi ) nebo prost ednictv m pomoc jin ho m en. Pozorov n uk zala, e i p i pom rn velk 1 Obecn ka d z pozorovatel A a B mus zm it hlovou vzd lenost pozorovan trajektorie st edu planety od st edu Slunce, potom hel v na ich vah ch je vz jemnou hlovou vzd lenost obou rovnob n ch se ek na obrazu slune n ho disku. 540 Matematika - fyzika - informatika /2012

4 vzd lenosti m st A a B jsou obrazy drah Venu e a a b velmi bl zko usebe, nap. na obrazu Slunce o pr m ru 10 cm je i p i velmi odlehl ch pozorovac ch m stech A a B vzd lenost rovnob ek (st ed poloh Venu e) nejv e 2 mm. Pod vejme se nyn, jak ur en vzd lenosti obou rovnob ek a a b lze p esn ji prov st vyu it m m en d lek se en (obr. 2). S vyu it m pravo- hl ch troj heln k SFN a SEQ pro d lku d pak plat d = p (0 5D) 2 jfnj 2 p (0 5D) 2 jeqj 2 : (4) Obr. 2 Abychom se p idr eli skute n ch daj, p edb hn me d le za azen historick koment a vyu ijme v sledky pozorov n z roku V tomto roce byl ze sou asn ho pozorov n p echodu ze skandin vsk ho m sta Vard a z tichomo sk ho ostrova Tahiti z sk n obr zek o pr m ru obrazu slune n ho kotou e D =70mmase n ch dlouh ch 49mma52mm (obr. 3). Po dosazen d lek z tohoto historick ho z znamu D = 70 mm, jmnj =49mm,jPQj = 52 mm do (4) dost v me pro vzd lenost rovnob ek hodnotu d =1 56 mm. Matematika - fyzika - informatika /

5 Obr. 3 Dr hy Venu e p es slune n kotou v letech 1761 (dole) a 1769 Tato vzd lenost rovnob ek je nepatrn m zlomkem pr m ru obrazu Slunce d=d =1 56=70 = : Vezmeme-li hlov pr m r Slunce asi 32 0, tj rad (p i st edn vzd lenosti), je se ku EF vid t pod hlem = =0 : 002 rad. Tomu odpov d podle (3) S = rad = Pod t mto hlem se jev se ka AB o d lce km (vz jemn vzd lenost obou pozorovac ch m st). M rou vzd lenosti Slunce je jeho paralaxa. Naz v me j hel,pod kter m by byla ze st edu Slunce vid t se ka o d lce rovn polom ru Zem R Z. Jestli e se ka od lce km (vzd lenost Vard { Tahiti) by se ze vzd lenosti Slunce jevila pod hlem S = , pak snadno hel p epo teme pro R Z = 6378 km a dost v me tak paralaxu Slunce = Ve vztahu pro paralaxu tg = R Z =a Z nahrad me tangens hlu p mo velikost hlu a pak m eme vypo tat vzd lenost Zem { Slunce a Z = R Z = : = km: To je tedy hlavn v sledek vyhodnocen p echodu Venu e v roce Snad prvn ur en vzd lenosti Zem { Slunce poch z od francouzsk ho astronoma Domenica Cassiniho z roku Ur oval vzd lenost Marsu od Zem v dob jeho opozice se Sluncem, tj. v okam iku, kdy byl nejbl e Zemi. Ze sv ho m en a z m en dal ho Francouze J. Richera ve Francouzsk Guyan nalezl paralaktick hel Marsu a ze zn m vzd lenosti 542 Matematika - fyzika - informatika /2012

6 stanovi v Pa i a ve Francouzsk Guyan a ze znalosti ob n ch dob Zem i Marsu ur il s vyu it m III. Keplerova z kona vzd lenost Marsu od Zem 73 milion kilometr a n sledn vzd lenost Zem { Slunce 139 milion kilometr. Jist obdivuhodn p esnost. Vra me se ale k p echod m Venu e a dopl me n kolik historick ch pozn mek o n kter ch p echodech ostatn ch. Po roce1631byly v echny (tzn. v letech 1639, 1761, 1769, 1874, 1882, 2004) pe liv sledov ny anyn se astronomov p ipravuj na ten p t v roce P echod Venu e (a tak Merkuru) na rok na z klad v po tu p edpov d l Johannes Kepler a sou asn se domn val, e perioda jevu bude asi 120 let. Ov em 7. prosince 1631 v dob, kdy p echod Venu e prob hl, byla v Evrop noc. Proto prvn pozorov n mohla b t provedena a v roce Jeden z tehdej ch zp sob zobrazen Slunce na b lou plochu ukazuje obr. 4. Tehdy na jev hled l mj. i Angli an Jeremiah Horrocks, p i em odhadl hlovou velikost planety asi na 1 0 a o paralaxe Slunce soudil (nev me jak), e nep ekro 14 00, co by odpov dalo jeho vzd lenosti cca 95 mili n kilometr. Obr. 4 Pozorov n p echodu Venu e 1639 { autor obrazu E. Crowe Motiv pro dal pozorov n vze el odjinud. Roku 1667 zav tal za pozorov n m ji n ch st oblohy dorovn kov ch oblast anglick astronom Edmond Halley. 7. listopadu pozoroval z ostrova Svat Heleny p echod Merkuru p es Slunce a p itom navrhl, jak nal zt slune n paralaxu a t m tak absolutn velikost jeho vzd lenosti. Halleyovy z pisky byly publikov ny v periodiku anglick Royal Society v letech 1691, 1694 a v l nku 2 Na stejn rok vypo etl tak p echod Merkuru p es Slunce. Matematika - fyzika - informatika /

7 z roku je popis metod, jak z as mezi vnit n mi kontakty planety se slune n m diskem lze na z klad pozorov n zde dvou m st na Zemi (s co nejv t m rozd lem zem pisn ch ek) ur it hledanou vzd lenost ke Slunci. Pokud by pozorov n nebyla prov d na ze stejn ho poledn ku, bylo by nezbytn zn t dost p esn zem pisnou d lku obou stanovi pro v po- et asov ho posunu a n sledn vyhodnocen v sledk pozorov n. L pe ne p echod Merkuru se pozoruje p echod Venu e. Proto dal v zkumn pozorov n byla up ena pr v na ni. P echod Venu e v roce 1761 byl sledov n asi ze sta stanovi. Z Petrohradu ho pozoroval v znamn rusk p rodov dec, polyhistor Michail Vasiljevi Lomonosov. Sice nic neprom oval, ale pov iml si zd nliv drobnosti a v l nku kaz Venu e na Slunci pozorovan v petrohradsk akademii v d 26. kv tna 1761 okontaktech Venu e se slune n m diskem p e, e se objevil na okraji Slunce puch, kter byl t m zjevn j, m v ce se Venu e bl ila k jeho okraji. Pln vystoupen i nejposledn j dotyk zadn ho okraje Venu e se Sluncem byl rovn doprov zen nejasnost slune n ho kotou e. Z t to drobnosti spr vn usoudil, e Venu e m atmosf ru. Nav c, ale tentokr t myln, z toho vyvozoval mo nost ivota na planet. Na druh p echod z dvojice osmilet ho intervalu { v roce 1769 { se astronomov velmi t ili a tak vykonali n le it p pravy. lo p edev m o v b r m st, z nich by se mohlo co nejl pe pozorovat. Takov mali kost, jakou je v kritickou chv li zata en obloha, pat k stabiln m rizik m kone n ho sp chu. Osv cen rusk carevna Kate ina II. pozvala adu zahrani n ch astronom arusk akademie v d jim umo nila pozorov n v Jakutsku, Orenburgu, Petrohradu, na poloostrov Kola i na Uralu. Anglick Royal Society v podstat vych zela z Halleyova n vrhu, e jedn m z pozorovac ch m st by m l b t n jak ostrov Ji n m Paciku. Po- dala roku 1768 kr le Ji ho III., aby vyslal lo s pozorovateli do t chto vzd len ch m st. Kr l vyhov l a admiralita skute n v pravu p ipravila a do jej ho ela postavila zku en ho mo eplavce Jamese Cooka. Za pozorovac m sto byl zvolen ostrov Tahiti, ned vno objeven a p esn zam en roku 1767 Samuelem Wallisem. Dal t m veden Maxmili nem Hellem a d nsk m astronomem Ch. Horrebowem m l pozorovat ze seversk ho ostrova Vard. Toto pozoro- 3 Nov metoda ur en paralaxy Slunce, Philospohical Transaction, vol. XXIX (1716), str Matematika - fyzika - informatika /2012

8 v n spolu s tahitsk m sehr lo { jak jsme zm nili v p edchoz sti l nku { velmi d le itou roli, jeliko ob m sta le p ibli n na stejn m poledn ku (p esn ji e eno rozd l jejich zem pisn ch d lek je asi 180 ) a jejich vzd lenost byla cel ch km, co vytv elo dobrou z kladnu. V pravu James Cook uskute nil a s lod Endeavor 4 zakotvil u ostrova avybudoval tam pozorovac stanovi t Fort Venus (obr. 5). V den p echodu pozorovatel m po as p lo { jasn obloha umo nila kaz sledovat po celou dobu pr b hu. Pozorovali Cook, v dsk p rodov dec Daniel Solander a britsk astronom Charles Green. V jejich z znamech se objevuje obr. 6 i deformace obrazu planety p i kontaktech zp soben existenc Venu iny atmosf ry (obr. 7). Obr. 5 Z kladna Jamese Cooka natahiti v roce 1769 Nezah leli ani Francouzi. Do ady m st zorganizoval v pravy editel pa sk hv zd rny, astronom a matematik Joseph Lalande. Celkov lze ci, e m en z roku 1769 p inesla pom rn p esn v sledky hodnoty paralaxy < < , kter Johann Franz Encke roku 1824 podle z znam vyhodnotil na , co n sledn potvrdil i Pierre Simon Laplace. 4 Tomuto c li expedice byl p ikl d n mimo dn v znam. Dokonce francouzsk lo stvo { Anglii vysoce nep telsk { dostalo pokyn, e nesm na Endeavor za to it. Matematika - fyzika - informatika /

9 Obr. 6 N kres tahitsk ch pozorov n z roku 1769 Obr. 7 Venu e t sn po druh m kontaktu Ksledov n p echodu v roce 1874 bylo vynalo eno $ na vysl n asi pades ti v prav do r zn ch m st Zem. V sledky jimi dosa en ale nebyly nijak zvl v znamn a p edchoz m en nep ekonaly. Na cel z padn polokouli byl pozorovateln p echod 6. prosince Nejhodnotn j pozorov n byla z sk na belgick mi skupinami z Chile a Texasu. Byly vybaveny heliometrem s rozd ln m objektivem. Ten byl sestaven z polokruhov ch o ek s odli nou ohniskovou vzd lenost, jejich vz jemn pohyb se prov d l mikrometrick m roubem. Jedna soustava o ek vytv ela velk a ostr obraz Slunce, druh tot u Venu e. Sledov n m obou obraz mohla b t prov d na velmi p esn m en { jejich v sledkem byla paralaxa slune n = Velk expedice za t mto p echodem vypravily Braz lie, USA i N mecko. O zp esn n paralaxy Slunce usilovali astronomov ive dvac t m stolet. V roce 1931 bylo k jej mu m en vyu ito extr mn p ibl en planetky Eros na vzd lenosti 26 mili n kilometr od Zem. Pozorov n i n sledn ho vyhodnocen se astnil i n Dr. V. Nechv le. Z n ln ho zpracov n vgreenwich proveden ho Jonesem Spencerem vych zela paralaxa Slunce = , co znamen vzd lenost km. Dne n m en vzd lenost v kosmu je zna n jednodu. Nap. radarov m en v roce 1990 ur ilo slune n paralaxu na hodnotu = Matematika - fyzika - informatika /2012

10 Literatura [1] Dlouh, J.: M.V. Lomonosov. Praha, Orbis [2] Horowitz, T.: Modr poledn ky. Odv n v prava po stop ch kapit na Cooka. BB/art., Praha [3] K ek, M.: V znam hlov ch m en p i pozn v n vesm ru. Pokroky MFA 51 (2006), 147{162. [4] Men utkin, B. N.: M.V. Lomonosov. Praha, Slovansk nakladatelstv [5] [6] Watereld, R. L.: Sto let astronomie. Praha Vyu ovanie pohybov na gymn ziu s d razom na samostatn experiment lnu innos iakov VLASTA KUP KOV { ZUZANA JE KOV Gymn zium Ko ice, rob rova {Pr rodovedeck fakulta UPJ Ko ice, SLOVENSKO vod V kolskom roku 2008/2009 bola do pedagogickej praxe na Slovensku uveden kolsk reforma. Ciel'om tejto reformy je rozv ja u iakov tvoriv myslenie, samostatnos, aktivitu, sebahodnotenie, schopnos pracova v skupine, formulova svoj n zor, argumentova. U itel' jetak postaven pred lohy a ciele, ktor ch nap anie si vy aduje in sp soby v u by ne tie, ktor v na om vzdel vacom syst me dominovali doposial'. V s asnosti tak zd raz ovan kl' ov a predmetov kompetencie toti nie je mo n alebo je mo n len iasto ne rozv ja pou it m met d zalo en ch na transmisii poznatkov, ako je v klad alebo predn ka. Vo vyu ovacom predmete fyzika jenajv ia pozornos venovan samostatnej pr ci iakov { t.j. realiz cii aktiv t, ktor s zameran na innosti ved ce ku kon trukcii nov ch poznatkov. Jedn m z kl' ov ch pojmov, Matematika - fyzika - informatika /

11 prel naj cim sa vzdel vac m programom je pr rodovedn b danie, t.j. rozv janie schopnost vyslovi probl m, sformulova a otestova hypot zu, pl nova experiment, vyvodi a vyhodnoti z neho z very ako ajrozv janie zru nost iakov s visiacich s experimentovan m a spracovan m d t [1, 2]. Nato, aby u itel' dok zal tieto ciele nap a je potrebn ma k dispoz cii takto orientovan aktivity spolu s u ebn mi materi lmi (napr. pracovn listy pre iakov, resp. metodick n vody pre u itel'a) a samozrejme kl' ov m prvkom je u itel', ktor dobre ovl da metodiku vyu ovania zalo en na samostatnom akt vnom pr rodovednom b dan. Na z klade bohat ch sk senost a v skumov realizovan ch v zahrani [3, 4, 5, 6] ale u aj na Slovensku [7, 8, 9], sa pr ve pre pr rodovedn b danie mimoriadne vhodnou ukazuje metodika vyu ovania zalo en sa samostatnom akt vnom pozn van v po ta om podporovanom laborat riu ( alej PPL). Na z klade dostupn ho technick ho vybavenia prostriedkami PPL sme sa preto rozhodli pripravi, odsk a a po spe nom testovan tandardne do vyu ovania zaradi s riu laborat rnych meran v po ta om podporovanom laborat riu zameran ch na sk manie pohybov. K navrhnut m laborat rnym meraniam sme pripravili: { pracovn listy pre iakov k laborat rnym meraniam v PPL vybavenom syst mom Coach [10] so senzormi polohy a sily v podobe objavitel'sk ho experimentu a aj overovacieho experimentu, { metodick pr ru ku pre u itel'a. Vyu ovanie pohybov vppl Laborat rne meranie v PPL predstavuje s bor experimentov, pri ktor ch iaci pomocou po ta a sn maj rozli n fyzik lne veli iny, napr. polohu telesa, nap tie, elektrick pr d, teplotu, tlak, rove intenzity osvetlenia, rove intenzity zvuku, magnetick pole a in. Ak sa rozhodneme vyu ova kinematiku a dynamiku ( tandardne v1.ro n ku)prostredn ctvom laborat rnych meran v PPL, je potrebn ma fyzik lne laborat rium, v ktorom s : Aspo tyri stanovi tia s po ta om vybaven m kartou rozhrania (napr klad CoachLab II), ultrazvukov m senzorom (detektorom) polohy a senzorom sily. Pom cky zo kolskej s pravy pre mechaniku a trenie. 548 Matematika - fyzika - informatika /2012

12 Organiz cia vyu ovania m e vyzera nasledovne: K tejto met de vyu ovania je potrebn ma triedu rozdelen naskupiny tak, aby pri jednom po ta i pracovali ide lne 2{3, najviac 4 iaci. iaci po as realiz cie laborat rneho merania pomocou detektora polohy sn maj pohyb vlastn ho tela, resp. voz ka, pri om zaznamen vaj asov z vislosti polohy a n sledne r chlosti, resp. zr chlenia pohybuj ceho sa objektu. Podobn m sp sobom zaznamen vaj aj asov z vislosti sily p sobiacej na voz k po as jeho pohybu (obr. 1). Po as realiz cie laborat rneho merania iaci pracuj s pracovn m listom, ktor je postupom merania a z rove z znamn kom predpoved iakov, odpoved na ot zky. Na hodine vyplnen pracovn list je podkladom pre dom ce vypracovanie protokolu. iaci pritom m u laborat rne meranie realizova v dvoch form ch,atoako: Obr. 1 iaci pri pr ci v PPL a) Objavitel'sk experiment { v tomto pr pade iakom pred samotn m meran m ni nevysvetl'ujeme, plnen m loh iaci sami objavuj fyzik lne z konitosti k dan mu javu. Po objavitel'sk ch hodin ch zarad me do vyu ovania al ie 2 { 3 hodiny, na ktor ch zosumarizujeme z skan poznatky meran m a precvi me rie en m loh. Tento sp sob vyu ovania je v ak n ro n na as, asto sa st va, e ch panie iakov je pomal ie, ako smeo ak vali a namiesto pl novan ch dvoch hod n mus me venova Matematika - fyzika - informatika /

13 danej t me 3 { 4 hodiny. Napriek tomu v ak tento sp sob vyu ovania vpplm svoj v znam, preto e pochopenie u iva je hlb ie a poznatky s trvalej ieho charakteru. Samostatn iacke objavovanie m e by pritom viac alebo menej riaden u itel'om. Av ak na z klade na ich sk senost je miera samostatnosti iakov 1.ro n ka je na pomerne n zkej rovni, preto samostatn iacke objavovanie riadime in trukciami v pracovnom liste od formul cie probl mu cez tvorbu a overenie hypot z a po vyvodenie z verov nasledovn m postupom: 1. Najprv od iakov iadame, aby do pripraven ch grafov iarkovane vyzna ili svoju predpove grackej z vislosti dvoch fyzik lnych veli n, alebo aby si zap sali svoju hypot zu o danom fyzik lnom jave, 2. v al om kroku nech me iakov diskutova so spolu iakmi v skupine o svojich predpovediach a vyzveme ich, aby sa dohodli na v slednej hypot ze priebehu z vislosti sk man ch veli n, na v slednej hypot ze dan ho fyzik lneho javu, 3. vyzveme iakov, aby dohodnut v sledn z vislos fyzik lnych veli n vyzna ili plnou iarou alebo inou farbou do toho ist ho grafu, alebo aby svoju poopraven hypot zu zap sali inou farbou, 4. svoju predpove iaci overia experiment lne (obr. 2), 5. na z ver v spolo nej diskusii iaci robia z very z v sledkov merania aodpovedaj na ot zky v pracovnom liste, 6. v niektor ch loh ch je ciel'om namera hodnotu fyzik lnej veli iny, v takom pr pade jej den cia mus by vopred vysvetlen a meran m iak si utvrdzuje dan fyzik lny poznatok. b) Overovac experiment { pred laborat rnym meran m iakom vysvetl me teoretick poznatky, iaci prich dzaj na laborat rne meranie u pripraven a overuj teoretick poznatky meran m. Tento sp sob vyu ovania je menej n ro n na as a ur ite m tie svoj v znam vo vyu ovan { iak overuje platnos fyzik lnych poznatkov az vislosti veli n, a takisto pochopenie z konitost a zapam tanie poznatkov je trvalej ie. Uk ka asti pracovn ho listu loha 1: Zobrazte grafy z vislosti polohy, r chlosti a zr chlenia od asu pre rovnomerne spomalen priamo iary pohyb smerom od senzora polohy. 550 Matematika - fyzika - informatika /2012

14 Postup k lohe 1: 1. Polo te na rampu, (napr klad vzduchov dr hu alebo na kol'ajnice), ktor je na jednom konci podlo en (naklonen rovina) voz ek a presved te sa, e sa m e vol'ne pohybova. Do stojana upevnite senzor polohy a polo te ho k zn en mu koncu rampy. Pri takomto usporiadan sa voz ek bude pohybova smerom od senzora nahor po naklonenej rovine, teda bude sa pohybova rovnomerne spomalen m pohybom. 2. Otvorte aktivitu Pohyb a sila a v nej zobrazte grafy z vislosti polohy x, r chlosti v azr chlenia a od asu t. 3. Na rtnite preru ovanou iarou va e predpovede do uveden ch grafov. Bude zr chlenie (spomalenie) v tomto pr pade kladn, z porn alebo nulov? 4. Porovnajte svoje predpovede so svojimi susedmi a zistite, i je va a predpove v s hlase s ich predpove ami. Na- rtnite plnou iarou va e predpovede po diskusii so susedmi. 5. Overte svoje predpovede experimentom. Opakujte experiment, ak je potrebn dovtedy, k m nez skate pekn grafy. Dohliadnite, aby sa va a ruka po as merania nenach dzala medzi voz kom a senzorom. Za nite pohyb voz ka asi vo vzdialenosti 0,2 m alebo 0,5 m od detektora polohy. Matematika - fyzika - informatika /

15 Obr. 2 Uk ky v sledkov iackych meran polohy, r chlosti a zr chlenia Pred vyu ovan m met dou laborat rnych meran v PPL je potrebn : V syst me Coach pripravi aktivitu, resp. s bor so v etk mi potrebn mi nastaveniami, t.j. pripraven mi grafmi z vislosti x = x(t), v = v(t), a = a(t), resp. F = F (t), ktor budeme postupne vyu va v celej t me. Ma aktivitu vopred pripraven je d le it predov etk m na prv ch takto realizovan ch hodin ch, ke e iaci e te v pr ci so syst mom nie s dostato ne zbehl. Predpoklad me, e u itel', ktor sa rozhodne vyu ova met dou laborat rnych meran v PPL u z klady pr ce s t mto syst mom pozn a postupne s n m bude oboznamova aj svojich iakov. Pripravi pracovn listy pre iakov: vytla en verziu d me do ka dej skupiny, s ou iaci pracuj na hodine po skupin ch, okrem toho odo- leme iakom elektronick verziu, pomocou ktorej doma vypracuj protokol (podl'a uv enia u itel'a). Ak chceme, aby si iaci precvi ovali u ivo aj doma, priprav me lohypodobn ho charakteru ako dom ce zadanie k jednotliv m t mam (obr. 3). Pedagogick v skum V kolsk ch rokoch 2009/2010, resp. 2010/11 sme na gymn ziu rob rova 1 v Ko iciach realizovali pedagogick v skum orientovan na vyu ovanie pohybov nasledovn m sp sobom. V prvom roku prebiehalo pilotn overenie vhodnosti pripraven ch materi lov, ktor sme na z klade sk senost z vyu ovania upravili a doladili a ujasnili sme si metodiku vyu ovania. V nasleduj com kolskom roku sme v mesiacoch okt ber a febru r uskuto nili vyu ovanie met dou PPL naostro v dvoch triedach gymn zia vt chto t mach: a) kinematika: rovnomern priamo iary pohyb, rovnomerne zr chlen a spomalen priamo iary pohyb, vol'n p d, b) dynamika: 2. Newtonov pohybov z kon, trenie. 552 Matematika - fyzika - informatika /2012

16 Op te, ako sapohyboval objekt priamo iaro od za iatku, ak v sledkom jeho pohybu je nasleduj ci z znam z vislosti zr chlenia od asu skladaj ci sa z troch ast : Na rtnite do pripraven ho grafu z vislos r chlosti od asu, ktor zodpoved grafu z vislosti zr chlenia od asu v predch dzaj cej ot zke. Obr. 3 Uk ka loh z dom ceho zadania Do n ho v skumu boli zaraden dve triedy Gymn zia rob rova 1 v Ko- iciach: 1.E { experiment lna trieda, ktor absolvovala vyu ovanie met dou PPL. 1.A { kontroln trieda, v ktorej iaci neboli vyu ovan met dou PPL. Na za iatku experimentu sme sformulovali hypot zu: iaci, ktor absolvovali vyu ovanie fyziky pomocou experimentov a laborat rnych meran v po ta om podporovanom laborat riu, dosiahnu lep- ie v sledky v testoch zameran chnakonceptu lne pochopenie fyzik lnych javov a pojmov vporovnan so iakmi vyu ovan mi tandardn m sp sobom. Matematika - fyzika - informatika /

17 Na overenie na ej hypot zy sme vypracovali dva testy, jeden z kinematiky (15 ot zok) a druh z dynamiky (18 ot zok), ktor boli iakom zadan pred vyu ovan m danej t my (pre-test) a po jej odu en (post-test). Testov ot zky vych dzaj zo tandardizovan ch konceptu lnych testov [11], resp. kv zi tandardizovan ch testov [12]. Hodnotenie v sledkov vstupn ch a v stupn ch testov bolorealizovan nasledovne: ur ili sme tzv. absol tny zisk triedy ako rozdiel priemern ch spe nost post-testu a pre-testu Z 2 Z 1 vypo tali sme normovan zisk h triedy naz van aj initel' efekt vnosti, ktor predstavuje podiel absol tneho zisku Z 2 Z 1 anajv ieho mo n ho absol tneho zisku 100 Z 1 : h = Z 2 Z Z % Anal za v sledkov testovania uk zala: V nasleduj cej tabul'ke s uveden normovan zisky testov z kinematiky a dynamiky v kontrolnej a experiment lnej triede, pri om do v skumu sme zaradili len t ch iakov, ktor vyrie ili vstupn aj v stupn testk danej t me. Tab. 1 Normovan zisky v testoch z kinematiky a dynamiky Trieda Po et iakov Normovan zisk Po et iakov Normovan zisk Test z kinematiky Test z dynamiky experiment lna 24 78,5 % 21 63,9 % trieda kontroln trieda 19 40,2 % 17 20,4 % Z anal zy v sledkov pedagogick ho v skumu vypl va: 1. Obidve triedy, kontroln aj experiment lna dosiahli vyu ovan m kinematiky aj dynamiky lep ie v sledky vo v stupnom teste ako vovstupnom teste (normovan zisky kontrolnej aj experiment lnej triedy s vo v etk ch pr padoch v ie ako nula) 2. Experiment lna trieda dosiahla vo v stupnom teste ovel'a lep ie v sledky ako trieda kontroln a dosiahla v raznej ie zlep enie oproti vstupn mu testu. Ke e lohy v na ich testoch boli zameran na konceptu lne pochopenie fyzik lnych javov a pojmov, hypot za bola potvrden. 554 Matematika - fyzika - informatika /2012

18 Obr. 4 Diagram normovan ch ziskov kontrolnej a experiment lnej triedy z kinematiky Na obr. 4 uv dzame porovnanie normovan ch ziskov v jednotliv ch loh ch testu z kinematiky. Z diagramu vidie, e experiment lna trieda dosiahla v razne vy ie normovan zisky v porovnan s kontrolnou triedou v 13 loh ch, pri om dokonca v 4 loh ch dosiahla normovan zisk 100 %. V lohe 13b dosiahli obe triedy len minim lne zlep enie. V loh ch.7, 13a dosiahla vy normovan zisk kontroln trieda. Navy e, v lohe 13a bol normovan zisk experiment lnej triedy z porn (obr. 5). 13. V ah sa pohyboval z pr zemia (0 m) na 15. poschodie budovy. R chlos v ahu sa v priebehu jeho v stupu menila podl'a grafu na obr zku. a) Do akej v ky v ah vyst pil za prv 2 sekundy? a) 2 m b) 4 m c) 8 m d) 5 m e) 30 m b) Ak dr hu pre iel za posledn sekundu svojho pohybu? a)6mb)4mc)5md)2me)1m Obr. 5 loha 13 z testu zameran ho na kinematiku. Matematika - fyzika - informatika /

19 V tejto lohe mali iaci pris di fyzik lny v znam ploche pod iarou grafu v = v(t). Z v sledkov priemern ch spe nost v tejto lohe, ako aj porovnania normovan ch ziskov vypl va, e iaci oboch tried tento fyzik lny v znam plochy pod iarou nepochopili a neosvojili si ho ako jednu z met d v po tu dr hy. V ina iakov sa sna ila vypo ta vel'kos prejdenej dr hy pomocou vzorcov, napr klad s = vt napriek tomu, e z grafu je jasn, e teleso nekon rovnomern pohyb. Na obr. 6 uv dzame porovnanie normovan ch ziskov v jednotliv ch loh ch testu z dynamiky. Z diagramu vidie, e vo v stupnom teste iaci experiment lnej triedy dosiahli v razne vy ie normovan zisky v 16 loh ch z celkov ho po tu 18 loh, pri om ani v jednej lohe kontroln ako ajexperiment lna trieda nedosiahli normovan zisk 100 %. V lohe 5 dosiahla experiment lna trieda len minim lne zlep enie a dokonca v lohe 6 dosiahla z porn normovan zisk. V tejto lohe boli spe nej iaci kontrolnej triedy. Obr. 6 Diagram normovan ch ziskov kontrolnej a experiment lnej triedy z dynamiky V problematick ch loh ch 5 a 6 ( alej uv dzame lohy 4,5,6)mali iaci ur i v sledn silu p sobiacu na katul'u a uplatni 2. Newtonov pohybov z kon { ur i druh pohybu telesa vplyvom kon tantnej nenulovej p sobiacej sily na teleso. iaci oboch tried si vyberali v 5. lohe v inou mo nos a) rovnomern pohyb s dvojn sobnou r chlos ou a v 6. lohe mo nos a) { okam it zastavenie telesa. D sa teda usudzova, e pri rie- en loh existenciu zotrva nosti a trecej sily neuva ovali. Napriek na ej 556 Matematika - fyzika - informatika /2012

20 snahe im teda zostal aristotelovsk pohl'ad na situ ciu a ani vyu ovan m ho v ina nenahradila newtonovsk m pohl'adom. lohy 4, 5 a 6 testu zameran ho na dynamiku Peter tla vel'k katul'u kon tantnou r chlos ou vo vodorovnom smere (trenie nezanedb vame). 4. Najprv tla katul'u povodorovnej podlahe kon tantnou r chlos ou v 0. Kon tantn vodorovn sila: a) m rovnak vel'kos ako jevel'kos kolmej tlakovej sily, ktorou p sob katul'a na podlo ku, b) je v ia ne vel'kos kolmej tlakovej sily, ktorou p sob katul'a na podlo ku, c) m rovnak vel'kos ako v sledn sila brzdiaca pohyb katule (trecia aodporov sila), d) je v ia ne v sledn sila brzdiaca pohyb katule (trecia a odporov sila), e) je v ia aj ako kolm tlakov silaod katule na podlo ku, aj ako v sledn sila brzdiaca pohyb katule (trecia a odporov sila). 5. Peter tla vel'k katul'u kon tantnou silou vo vodorovnom smere. Potom Peter zdvojn sob kon tantn vodorovn silu, ktorou tla katul'u a katul'a saza ne pohybova : a) kon tantnou r chlos ou, ktor je dvojn sobkom r chlosti v 0 (z predch dzaj cej lohy), b) kon tantnou r chlos ou v ou ako v 0, ktor ale nemus by nutne dvakr t v ou, c) na chv l'u r chlos ou, ktor je kon tantn av ia ako v 0 apotomsa r chlos katule bude zv ova, d) na chv l'u rast cou r chlos ou, potom kon tantnou r chlos ou, e) splynule narastaj cou r chlos ou. 6. Ak Peter n hle prestane tla i katul'u, potom katul'a: a) sa ihne zastav, b) na chv l'u budepokra ova v pohybe kon tantnou r chlos ou a potom sa postupne zastav, c) ihne za ne spomal'ova, d) bude pokra ova v pohybe kon tantnou r chlos ou, Matematika - fyzika - informatika /

21 e) na chv l'u bude zvy ova svoju r chlos a potom za ne spomal'ova azastav sa. Podobn Aristotelovsk pohl'ad preuk zali iaci kontrolnej triedy aj v loh ch 10, 17, 18, v ktor ch dokonca dosiahli z porn normovan zisky (na obr. 7 je na ilustr ciu uveden loha 10). 10. Voz ek sa pohyboval v smere kladnej osi x. Graf z vislosti r chlosti od asu pre jeho pohyb vyzer nasledovne: iaci mali z ponuky grafov z vislosti sily od asu F = = F (t) vybra spr vnu mo nos. V ina si vyberala z piatich mo nost mo nos na obr zku vpravo. Obr. 7 loha 10testu zameran ho na dynamiku Z ver Po as dvoch rokov pr ce na tomto pedagogickom experimente sme vypracovali pracovn listy, metodick n vody, testy, n vrhy nadom ce zadania pre iakov. V etky tieto materi ly sme koncipovali s ciel'om zmeni sp sob vyu ovania na vyu ovanie s d razom na samostatn experiment lnu innos iakov a akt vne iacke b danie. V sledky pedagogick ho v skumu potvrdili vy iu rove konceptu lneho pochopenia pohybov pri pou it met dy zalo enej na samostatnej experiment lnej innosti s podporou prostriedkov PPL a taktie ohlasy zo strany iakov boli z vel'kej miery pozit vne. Tieto v sledky n s nap aj optimizmom a ved k presved eniu, 558 Matematika - fyzika - informatika /2012

22 e pravideln pou vanie met d zalo en ch na samostatnej akt vnej iackej innosti pri objavovan ale aj overovan z konov a z konitost prinesie iakom hlb ie pochopenie ako aj pozit vne z itky a postoje k pr rodn m ved m. Prezentovan v sledky a vytvoren materi ly tak m u sl i ako in pir cia a pom cka aj pre al ch u itel'ov, ktor by chceli postupova pri vyu ovan pohybov podobn m sp sobom [13]. Literat ra [1] t tny vzdel vac program pre gymn zi v Slovenskej republike, ISCED 3A { Vy ie sekund rne vzdel vanie [online]. [cit. 2009{12{27]. Dostupn na: < programy/statny vzdelavaci program/isced3a jun30.pdf> [2] Koubek, V. {Lapitkov, V. { Demkanin, P.: Fyzika pre 1. ro n k gymn zia. 1. vyd. Bratislava: ISBN 978{80{89431{00{7 [3] Sokolo, D. R. { Thornton, R., K. { Laws P., W.: RealTime Physics. Active Learning Laboratories. USA: [4] Sokolo, d. R. { Laws, P. W. { Thornton, R. K.: RealTime Physics. Active learning labs transforming the introductory laboratory, Eur. J. Phys. 28, 2007, 83 { 94. [5] Thornton, R., K. { Sokolo, D.: Learning motion concepts using real { time microcomputer { based laboratory tools. In: Am. J. Phys. 58 (9), September [6] Roschelle, J. M. { Pea, R. D. { Hoadley, CH. M. { Gordin, D. N. { Means, B. M.: Changing How and What Children Learn in School with Computer Technologies, The Future of Children and computer technology. In: Vol. 10. No. 2 {Fall/Winter, [7] Je kov, Z.:Po ta om podporovan experimenty z termiky a termodynamiky v prostred IP COACH. Ko ice: ISBN 80{7097{582{2 [8] Je kov, Z. { Konkol'ov, M.: Studyof the ecacy of MBL activities in physics teaching in Slovakia, Obzory matematiky, fyziky a informatiky, ro. 38,.3 (2009), ISSN 1335{4981, s. 33{42. [9] Demkanin, P. { Hol, K. { Koubek, V.: Po ta om podporovan pr rodovedn laborat rium 1. vyd. Bratislava: Kni ni n a edi n centrum FMFI UK, [10] Syst m COACH, dostupn na: < [11] Hake, R. { Halloun, I. { Mosca, E.: Ref.: Phys. Teach. 30(3), 141{158 (1992). [12] Kub kov, E.: Po ta om podporovan vyu ovanie kinematiky na gymn ziu. Ko ice: Rigor zna pr ca. [13] Web str nka projektu KEGA Interakt vne po ta om podporovan aktivity akoprostriedok rozvoja kl' ov ch a predmetov ch kompetenci iakov stredn ch k l a ich implement cia do vyu ovania fyziky. Dostupn na: < Matematika - fyzika - informatika /

Tirgus dal bnieka nosaukums: Ieguld jumu p rvaldes akciju sabiedr ba "Finasta Asset Management" Kods: 100 Invalda konservativais ieguldijumu plans 1.

Tirgus dal bnieka nosaukums: Ieguld jumu p rvaldes akciju sabiedr ba Finasta Asset Management Kods: 100 Invalda konservativais ieguldijumu plans 1. Tirgus dal bnieka nosaukums: p rvaldes akciju sabiedr ba "Finasta Asset Management" 1. pielikums Finanšu un kapit la tirgus komisijas 14.09.2007. noteikumiem Nr. 125 UPDK 0651293 J iesniedz Finanšu un

Sīkāk

Nevienādības starp vidējiem

Nevienādības starp vidējiem Nevienādības starp vidējiem Mārtin, š Kokainis Latvijas Universitāte, NMS Rīga, 07 Ievads Atrisināt nevienādību nozīmē atrast visus tās atrisinājumus un pierādīt, ka citu atrisinājumu nav. Pierādīt nevienādību

Sīkāk

Publiskā apspriešana

Publiskā apspriešana BŪVNIECĪBS IECERES PUBLISKĀ PSPRIEŠN JUNS TRMVJU INFRSTRUKTŪRS POSM IZBŪVE UN ESOŠS TRMVJU LĪNIJS PĀRBŪVE. BŪVNIECĪBS IEROSINĀTĀJS: Rīgas Pašvaldības SI Rīgas satiksme Reģ.Nr.40003619950, Kleistu 28, Rīga,

Sīkāk

A9R1q9nsan_v63m4l_2ow.tmp

A9R1q9nsan_v63m4l_2ow.tmp Studiju programmas raksturojums 2015./2016. a 1. uzdevumi. Programm Studiju programmas. 1. Sagatavot. 2. N. 3. N 1 2. 4. V. 5., balstoties noteikt izm Studiju programmas uzdevumi. 1.. 2. V ir. 3. Nodro.

Sīkāk

APSTIPRINU VAS Starptautiskā lidosta Rīga Valdes priekšsēdētāja Ilona Līce (vārds, uzvārds) [personiskais paraksts] ) GROZĪJUMI Nr.1 Cenu a

APSTIPRINU VAS Starptautiskā lidosta Rīga Valdes priekšsēdētāja Ilona Līce (vārds, uzvārds) [personiskais paraksts] ) GROZĪJUMI Nr.1 Cenu a APSTIPRINU Starptautisā lidosta Rīga Valdes priešsēdētāja Ilona Līce (vārds, uzvārds) [personisais parasts] 16.11.2018.) GROZĪJUMI Nr.1 Cenu aptaujas Lidostas transportlīdzeļu KASKO apdrošināšana (Identifiācs

Sīkāk

KURSA KODS

KURSA KODS Lappuse 1 no 5 KURSA KODS Kursa nosaukums latviski Kursa nosaukums angliski Kursa nosaukums otrā svešvalodā (ja kursu docē krievu, vācu vai franču valodā) Studiju programma/-as, kurai/-ām tiek piedāvāts

Sīkāk

APSTIPRINĀTS ar Medumu internātpamatskolas direktores 2015.gada 15.septembra rīkojumu Nr.4 1/74 Medumu internāpamatskolas pamatizglītības programma (2

APSTIPRINĀTS ar Medumu internātpamatskolas direktores 2015.gada 15.septembra rīkojumu Nr.4 1/74 Medumu internāpamatskolas pamatizglītības programma (2 Medumu internāpamatskolas pamatizglītības programma (21015921) LAIKS 1. -3. klase 5. -7. klase 8. klase 9. klase 9.1-9.2 klase 1.11.00-11.30 Krievu val. Mājt. un tehn. Krievu val. Vizuālā m. Mājt. un tehn.

Sīkāk

Valkas novada pašvaldības informatīvs izdevums N Nr. 66 (4) 2015.gada 29.aprīlī umura ievadsleja A r Lielo talku noslēdzies aprīlis. Valkas novada ied

Valkas novada pašvaldības informatīvs izdevums N Nr. 66 (4) 2015.gada 29.aprīlī umura ievadsleja A r Lielo talku noslēdzies aprīlis. Valkas novada ied Valkas novada pašvaldības informatīvs izdevums N Nr. 66 (4) 2015.gada 29.aprīlī umura ievadsleja A r Lielo talku noslēdzies aprīlis. Valkas novada iedzīvotāji aktīvi talkoja gan pilsētā, gan pagastos.

Sīkāk

2008. gada 5. decembris Salaspils Vēstis Salaspils novada domes bezmaksas izdevums Nr.23 (453) Nr.23 (453) Šajā numurā: Vai star

2008. gada 5. decembris Salaspils Vēstis Salaspils novada domes bezmaksas izdevums Nr.23 (453) Nr.23 (453) Šajā numurā: Vai star Salaspils novada domes bezmaksas izdevums 5.12.2008. Nr.23 (453) 5.12.2008. Nr.23 (453) Šajā numurā: Vai starp bo jā gā ju ša jiem arī ir vien līdz īgie un vien līdz īgā kie? 2. lpp. Valsts svēt ki Sa

Sīkāk

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200 Stāvoklis uz 31.03.2019. AKTĪVI Finanšu ieguldījumi 0100 7 492 217 8 144 604 Debitoru parādi 0200 Nākamo periodu izdevumi un uzkrātie ienākumi 0300 Pārējie aktīvi 0400 KOPĀ AKTĪVI (0100+0200+0300+0400)

Sīkāk

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200 Stāvoklis uz 30.06.2019. AKTĪVI Finanšu ieguldījumi 0100 7 492 217 8 486 410 Debitoru parādi 0200 Nākamo periodu izdevumi un uzkrātie ienākumi 0300 Pārējie aktīvi 0400 KOPĀ AKTĪVI (0100+0200+0300+0400)

Sīkāk

Informācijas tehnoloģiju integrēšana mācību priekšmetos J.Joksts J.Brakšs

Informācijas tehnoloģiju integrēšana mācību priekšmetos J.Joksts J.Brakšs Informācijas tehnoloģiju integrēšana mācību priekšmetos J.Joksts J.Brakšs Mūsdienu tendence! Dažādas dzīves sfēras = mācību priekšmeti Arvien nozīmīgāka ir informācijas un komunikāciju tehnoloģiju pielietošanas

Sīkāk

Ievadlekcija.

Ievadlekcija. Telpisko datu digitālā apstrāde Biol2021 Ievadlekcija Kārlis Kalviškis, LU Bioloģijas fakultāte 2013. gada 8. februārī Īss kursa apraksts Studiju kursa mērķis ir iepazīstināt ar telpisko datu ieguvi un

Sīkāk

Tirgus dalībnieka nosaukums: NORVIK ieguldījumu pārvaldes sabiedrība 1. pielikums Finanšu un kapitāla tirgus komisijas noteikumiem Nr. 125

Tirgus dalībnieka nosaukums: NORVIK ieguldījumu pārvaldes sabiedrība 1. pielikums Finanšu un kapitāla tirgus komisijas noteikumiem Nr. 125 Tirgus dalībnieka nosaukums: NORVIK ieguldījumu pārvaldes sabiedrība 1. pielikums Finanšu un kapitāla tirgus komisijas 14.09.2007. noteikumiem Nr. 125 līdz 15. aprīlim, 15. jūlijam, 15. oktobrim un 15.

Sīkāk

Microsoft Word - Noteikumi_Dizaina pakalpojumi_

Microsoft Word - Noteikumi_Dizaina pakalpojumi_ VAS STARPTAUTISKĀ LIDOSTA RĪGA Tirgus izpētes Dizaina pakalpojumu sniegšana VAS Starptautiskā lidosta Rīgā (Identifikācijas Nr. TI-13/60) NOTEIKUMI M rupes novad 1. VISPĀRĪGĀ INFORMĀCIJA 1.1. Pasūtītājs

Sīkāk

[Type here] Būvniecības ieceres 2016.gadā. Paskaidrojuma raksti un apliecinājuma kartes Nr. p.p. Iesnieguma datums Lietas Nr /01-

[Type here] Būvniecības ieceres 2016.gadā. Paskaidrojuma raksti un apliecinājuma kartes Nr. p.p. Iesnieguma datums Lietas Nr /01- Būvniecības ieceres 2016.gadā. Paskaidrojuma raksti un apliecinājuma kartes Nr. p.p. esnieguma datums Lietas Nr. 1. 15.01.2016 3.5.10/01-PR2016 BS-955-6 2. 19.01.2016 3.5.11/01-AK2016 BS-1041-7 3. 09.02.2016

Sīkāk

PowerPoint Presentation

PowerPoint Presentation 2018./2019.m.g. rezultāti un prioritātes 2019./2020.m.g. Daugavpils pilsētas Izglītības pārvaldes vadītāja Marina Isupova 09.07.2019. Mācību gada noslēgums vispārizglītojošo skolu 12.kl.absolventiem Ministru

Sīkāk

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200

ABLV aktīvais ieguldījumu plāns Stāvoklis uz Pozīcijas nosaukums AKTĪVI Finanšu ieguldījumi Debitoru parādi 0200 Stāvoklis uz 30.09.2018. AKTĪVI Finanšu ieguldījumi 0100 7 306 504 7 956 619 Debitoru parādi 0200 Nākamo periodu izdevumi un uzkrātie ienākumi 0300 Pārējie aktīvi 0400 KOPĀ AKTĪVI (0100+0200+0300+0400)

Sīkāk

Datums

Datums DAUGAVPILS KRIEVU VIDUSSKOLAS-LICEJA PASĀKUMU PLĀNS 2016. gada decembrim APSTIPRINĀTS Ar Daugavpils Krievu vidusskolas-liceja direktora 2016. gada 30. novembra rīkojumu Nr. 352 01.12.2016.- Labdarības

Sīkāk

48repol_uzd

48repol_uzd Materiāls ņemts o grāmatas: Adžās Agis, Bērziņa Aa, Bērziņš Aivars "Latvijas Republikas 6.-5. matemātikas olimpiādes" LATVIJAS REPUBLIKAS 48. OLIMPIĀDE UZDEVUMI 9. klase 48.. Ziāms, ka 48..zīm. attēlots

Sīkāk

STUNDU SARAKSTS Kurss Pirmdiena Otrdiena Trešdiena Ceturtdiena Piektdiena 1.ALM Matemātika Matemātika Matemātika Angļu valoda

STUNDU SARAKSTS Kurss Pirmdiena Otrdiena Trešdiena Ceturtdiena Piektdiena 1.ALM Matemātika Matemātika Matemātika Angļu valoda STUNDU SARAKSTS 17.06.2019. -21.06.2019. Kurss Pirmdiena Otrdiena Trešdiena Ceturtdiena Piektdiena 1.ALM Matemātika Matemātika Matemātika Angļu valoda Angļu valoda Angļu valoda Informātika Krievu valoda

Sīkāk

EuroJudo

EuroJudo DANÌK, Viktor JOBL ŠALDA, Jan SOHM VESELÝ, Antonín Daitó Ryu - Pardubice () DANÌK, Viktor Judo Academy Praha () Judo Bluèina Judo Bluèina () Sk Yawara Prague () SOJI PETØÍK, Daniel PETØÍK, Daniel GLINSKÝ,

Sīkāk

ES struktūrfondu finanšu pārdale pēc noslēgumu pieprasījumu iesniegšanas

ES struktūrfondu finanšu pārdale pēc noslēgumu pieprasījumu iesniegšanas ES Struktūrfondu un Kohēzijas fonda investīciju progress līdz 2013.gada 31.janvārim* * ziņojumā līdz 31.12.2012. un aptver arī EEZ un Norvēģijas un Šveices programmas Saturs 1. ES fondu ieviešanas progress

Sīkāk

IANSEO - Integrated Result System - Version ( ( )) - Release STABLE

IANSEO - Integrated Result System - Version ( ( )) - Release STABLE čempionāts 2015 Summary SUMMARY Medal Standings... 2 Medallists by Event... 3 Number of Entries by Country... 4 Number of Entries by Event... 5 Entries by Country... 6 Final Ranking Individual... 8 Recurve

Sīkāk

Tirgus dalībnieka nosaukums: "Parex Asset Management" Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 "Valsts fondēto pensiju shēmas līdzekļu pārval

Tirgus dalībnieka nosaukums: Parex Asset Management Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 Valsts fondēto pensiju shēmas līdzekļu pārval Tirgus dalībnieka nosaukums: "Parex Asset Management" Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 "Valsts fondēto pensiju shēmas līdzekļu pārvaldīšanas pārskatu sagatavošanas noteikumu" 1. Pielikums

Sīkāk

KOMĒTAS IELA 3 ISTABU DZĪVOKLIS SANTEHNIKA PODS IEBŪVĒTAIS RĀMIS PODAM Pods Nexo, stiprināms pie sienas, 360x535 mm, balts 2 ROCA Komplekts - rāmis po

KOMĒTAS IELA 3 ISTABU DZĪVOKLIS SANTEHNIKA PODS IEBŪVĒTAIS RĀMIS PODAM Pods Nexo, stiprināms pie sienas, 360x535 mm, balts 2 ROCA Komplekts - rāmis po KOĒTAS IELA 3 ISTABU DZĪVOKLIS SANTEHNIKA PODS IEBŪVĒTAIS RĀIS PODA Pods Nexo, stiprināms pie sienas, 360x535 mm, balts 2 ROCA Komplekts - rāmis podam 4-, taustiņš Nova Cosmo hroms 38765000, stiprinājumi,

Sīkāk

Microsoft Word - Document2

Microsoft Word - Document2 The Multifunction Terminal of Relay Protection and Anti-Emergency Automation // Scientific proceedings of Riga Technical university.- 2003.- Vol. 4.- Power and Electrical Engineering No.8.- Riga Technical

Sīkāk

2012 Komandu olimpiāde Atvērtā Kopa Atrisinājumi 10. klasei 1. Tā kā LM ir viduslīnija, tad, balstoties uz viduslīnijas īpašībām, trijstūra 1 laukums

2012 Komandu olimpiāde Atvērtā Kopa Atrisinājumi 10. klasei 1. Tā kā LM ir viduslīnija, tad, balstoties uz viduslīnijas īpašībām, trijstūra 1 laukums 01 Komandu olimpiāde Atvērtā Kopa Atrisinājumi 10. klasei 1. Tā kā LM ir viduslīnija, tad, balstoties uz viduslīnijas īpašībām, trijstūra 1 laukums būs 1 4 no trijstūra ABC laukuma. Analogi no viduslīnijām

Sīkāk

AGV / Apaļie gaisa vadi Izmērs AL90 / Apaļo gaisa vadu līkums 90 o Izmērs

AGV / Apaļie gaisa vadi Izmērs AL90 / Apaļo gaisa vadu līkums 90 o Izmērs AGV / Apaļie gaisa vadi 100 125 160 200 250 315 355 400 450 500 560 630 710 800 900 1000 1250 AL90 / Apaļo gaisa vadu līkums 90 o 100 125 160 200 250 315 355 400 450 500 560 630 710 800 900 1000 1250 125-100

Sīkāk

KURSA KODS

KURSA KODS Lappuse 1 no 5 KURSA KODS STUDIJU KURSA PROGRAMMAS STRUKTŪRA Kursa nosaukums latviski Kursa nosaukums angliski Kursa nosaukums otrā svešvalodā Studiju /-as, kurai/-ām tiek piedāvāts studiju kurss Statuss

Sīkāk

Microsoft PowerPoint - p.pptx

Microsoft PowerPoint - p.pptx Āra bērza Betula pendula un ievas Padus racemosa pavasara fenoloģisko fāzu modelēšana Baltijas reģionam Andis KALVĀNS Tartu Universitāte, e-pats: andis.kalvans@ut.ee Daiga CEPĪTE-FRIŠFELDE Gunta KALVĀNE

Sīkāk

Deleg e s anas li gums Pielikums Cēsu novada domes sēdes lēmumam Nr.340 Cēsi s, 2016.gada decembri Ce su novada pas valdi ba, reg istra cij

Deleg e s anas li gums Pielikums Cēsu novada domes sēdes lēmumam Nr.340 Cēsi s, 2016.gada decembri Ce su novada pas valdi ba, reg istra cij Deleg e s anas li gums Pielikums Cēsu novada domes sēdes 29.12.2016.lēmumam Nr.340 Cēsi s, 2016.gada decembri Ce su novada pas valdi ba, reg istra cijas Nr.90000031048, juridiska adrese: Bērzaines iela

Sīkāk

Europass Curriculum Vitae Personas dati Uzvārds / Vārds RŪDOLFS KALVĀNS Tālrunis Tālrunis: E-pasts Pilsonība Latvijas

Europass Curriculum Vitae Personas dati Uzvārds / Vārds RŪDOLFS KALVĀNS Tālrunis Tālrunis: E-pasts Pilsonība Latvijas Europass Curriculum Vitae Personas dati Uzvārds / Vārds RŪDOLFS KALVĀNS Tālrunis Tālrunis: 67976735 E-pasts rudolfs.kalvans@svg.lv Pilsonība Latvijas Dzimšanas datums 09.12.1980. Ģimenes stāvoklis Precējies

Sīkāk

v, m/s Projekta numurs: /16/I/002 Nacionāla un starptautiska mēroga pasākumu īstenošana izglītojamo talantu attīstībai 10 1 Velobraukšanas sace

v, m/s Projekta numurs: /16/I/002 Nacionāla un starptautiska mēroga pasākumu īstenošana izglītojamo talantu attīstībai 10 1 Velobraukšanas sace v, m/s Projekta numurs: 8.3.2.1/16/I/002 Nacionāla un starptautiska mēroga pasākumu īstenošana izglītojamo talantu attīstībai 10 1 Velobraukšanas sacensības Fizikas valsts 68. olimpiāde Otrā posma uzdevumi

Sīkāk

This is your presentation title

This is your presentation title Ziņojums par darbību 2018.gadā 2019.gada 27.marts 1. Pārstāvniecība 2018.gadā 2. Galvenie darbības virzieni un aktivitātes 2018.gadā 3. LETERA biedru aptauja 2 LETERA pārstāvniecība 2018.gadā Aerones 19

Sīkāk

[Type here] Būvniecības ieceres 2017.gadā. Paskaidrojuma raksti, apliecinājuma kartes, tehniskās shēmas Nr. p.p. Iesnieguma datums Lietas Nr

[Type here] Būvniecības ieceres 2017.gadā. Paskaidrojuma raksti, apliecinājuma kartes, tehniskās shēmas Nr. p.p. Iesnieguma datums Lietas Nr Būvniecības ieceres 2017.gadā. Paskaidrojuma raksti, apliecinājuma kartes, tehniskās shēmas Nr. p.p. esnieguma datums Lietas Nr. 1. 03.01.2017. 3.5.10/01-PR2017 BS-23664-173 2. 06.01.2017. 3.5.10/02-PR2017

Sīkāk

EIROPAS KOMISIJA Briselē, C(2013) 4035 final KOMISIJAS ZIŅOJUMS Ziņojums par to, kā dalībvalstīs laikposmā no līdz gadam piemēro

EIROPAS KOMISIJA Briselē, C(2013) 4035 final KOMISIJAS ZIŅOJUMS Ziņojums par to, kā dalībvalstīs laikposmā no līdz gadam piemēro EIROPAS KOMISIJA Briselē, 28.6.2013 C(2013) 4035 final KOMISIJAS ZIŅOJUMS Ziņojums par to, kā dalībvalstīs laikposmā no 2009. līdz 2011. gadam piemērota Direktīva 96/82/EK par tādu smagu nelaimes gadījumu

Sīkāk

COMBO LIFE

COMBO LIFE COMBO LIFE Opel COMBO LIFE Combo Life Pārnesumkārba kw ZS CO 2 izmeši (g/km) WLTP L1H1 L1H1 L2H1 1.2 Turbo ECOTEC Start/Stop 0DL26 EH61 / XIAA M6 81 110 157 1.5 DT ECOTEC Start/Stop 0DL26 HE51 / XIAA M5

Sīkāk

Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IPW-15TP POWER KABLO 1,5 METRE Inca 10+ 2,10 USD INCA IPR-01 USB 2.0 YAZICI KABLOSU+ASKILI (1.5MT) I

Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IPW-15TP POWER KABLO 1,5 METRE Inca 10+ 2,10 USD INCA IPR-01 USB 2.0 YAZICI KABLOSU+ASKILI (1.5MT) I Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IPW-15TP POWER KABLO 1,5 METRE Inca 10+ 2,10 USD INCA IPR-01 USB 2.0 YAZICI KABLOSU+ASKILI (1.5MT) Inca 10+ 3,15 USD INCA IMHD-15T HDMI KABLO 1,8 METRE

Sīkāk

Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IMHD-15T HDMI KABLO 1,8 METRE Inca 1 3,15 USD DIGITUS USB UZATMA KABLOSU 1.8MT(AK S) Digi

Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IMHD-15T HDMI KABLO 1,8 METRE Inca 1 3,15 USD DIGITUS USB UZATMA KABLOSU 1.8MT(AK S) Digi Kablolar ve Adaptörler Ürün Marka Stok Fiyat INCA IMHD-15T HDMI KABLO 1,8 METRE Inca 1 3,15 USD DIGITUS USB UZATMA KABLOSU 1.8MT(AK-300200-018-S) Digitus 3 3,68 USD INCA INPW-06TP NOTEBOOK POWER KABLO

Sīkāk

Microsoft PowerPoint - RP_ _TV_zinojums_n.akti.ppt [Compatibility Mode]

Microsoft PowerPoint - RP_ _TV_zinojums_n.akti.ppt [Compatibility Mode] Par izmaiņām normatīvajos aktos, kuri skar augstāko izglītību Tatjana Volkov a Rektoru padomes priek s d t ja Banku augstskolas rektore Zi ojums Rektoru padomes 23.05.2008. s d Saturs 2 1. PVN likums 2.

Sīkāk

NISSAN NAVARA MY LV-14C-1192 Nissan Navara

NISSAN NAVARA MY LV-14C-1192 Nissan Navara NISSAN NAVARA MY19 10.07.2019. 10.07.2019. CENU LAPA Transmisija (bez PVN) PVN (21%) (iesk. PVN) King Cab 2,3 dci 160 ZS 4x4 Visia 24 885 5 315 30 625 King Cab 2,3 dci 160 ZS 4x4 Acenta 26 493 5 653 32

Sīkāk

EIROPAS KOMISIJA Briselē, COM(2018) 284 final ANNEXES 1 to 2 PIELIKUMI dokumentam Priekšlikums Eiropas Parlamenta un Padomes regulai, ar ko

EIROPAS KOMISIJA Briselē, COM(2018) 284 final ANNEXES 1 to 2 PIELIKUMI dokumentam Priekšlikums Eiropas Parlamenta un Padomes regulai, ar ko EIROPAS KOMISIJA Briselē, 17.5.2018 COM(2018) 284 final ANNEXES 1 to 2 PIELIKUMI dokumentam Priekšlikums Eiropas Parlamenta un Padomes regulai, ar ko nosaka CO2 emisijas standartus jauniem lielas noslodzes

Sīkāk

Targocid Art 30 - CHMP Opinion

Targocid Art 30 - CHMP Opinion I pielikums Zāļu nosaukumi, zāļu formas, stiprumi, lietošanas veidi, reģistrācijas apliecības īpašnieki dalībvalstīs 1 Beļģija Beļģija Bulgārija Čehija Čehija Dānija GmbH, Targocid 100 mg Leonard-Bernstein-Straße

Sīkāk

HP Deskjet 3840 series

HP Deskjet 3840 series 1. izdevums, 09/2004 Autorties bas 2004 Hewlett-Packard Company Pazi ojums 2004 Copyright Hewlett-Packard Development Company, L.P. Pavairošana, piem rošana vai tulkošana bez iepriekš jas rakstiskas at

Sīkāk

6.pielikums APSTIPRINĀTS ar Rīgas 6. vidusskolas direktora rīkojumu Nr. VS rs Rīgas 6.vidusskolas Vispārējās vidējās izglītības hum

6.pielikums APSTIPRINĀTS ar Rīgas 6. vidusskolas direktora rīkojumu Nr. VS rs Rīgas 6.vidusskolas Vispārējās vidējās izglītības hum 6.pielikums APSTIPRINĀTS ar Rīgas 6. vidusskolas direktora 18.05.2012. rīkojumu Nr. VS6-12-14-rs Rīgas 6.vidusskolas Vispārējās vidējās izglītības humanitārā un sociālā virziena programmas (10.-12.kl.)

Sīkāk

Microsoft Word - SEG_ atskaite_Bolderaja_2008.doc

Microsoft Word - SEG_ atskaite_Bolderaja_2008.doc SIA Bolderaja Ltd Pārskats par siltumnīcefekta gāzu emisiju 2008.gadā. Saturs I. Ziņas par operatoru.. 3 II. Vispārīga informācija par piesārņojošām darbībām. 4 III. Emisijas aprēķini sadedzināšanas procesiem

Sīkāk

VFP_1293_Aktivi_Saistibas_EUR (02_10_2014, 2)

VFP_1293_Aktivi_Saistibas_EUR (02_10_2014, 2) Tirgus dalībnieka nosaukums: SEB Investment Management Kods: 101 1. pielikums Finanšu un kapitāla tirgus komisijas 14.09.2007. noteikumiem Nr. 125 Jāiesniedz Finanšu un kapitāla tirgus komisijai līdz 15.

Sīkāk

PowerPoint Presentation

PowerPoint Presentation Mācību satura un pieejas piedāvājums: aktualitātes, sabiedriskā apspriešana LPS, 2018.gada 17.aprīlī GUNTARS CATLAKS, VISC vadītājs Daudzviet pasaulē un arī Latvijā izpratne par to, kādas zināšanas un

Sīkāk

OWASP Top 10 Latvijā Biežākās drošības problēmas 4mekļa lietojumos Agris Krusts, IT Centrs, SIA

OWASP Top 10 Latvijā Biežākās drošības problēmas 4mekļa lietojumos Agris Krusts, IT Centrs, SIA OWASP Top 10 Latvijā Biežākās drošības problēmas 4mekļa lietojumos Agris Krusts, IT Centrs, SIA 28.03.2019 Par mani Agris Krusts, SIA IT Centrs dibinātājs, drošības konsultants Drošības audi= un tes=,

Sīkāk

saraksts_renault_vasaras_noliktavas_03_07

saraksts_renault_vasaras_noliktavas_03_07 VASARAS NOLIKTAVAS PIEDĀVĀJUMS Renault CLIO ALIZE T Ce 75 11290 123 ALIZE T Ce 75 Grey Urban 11560 126 LIMIT ED T Ce 75 12890 141 LIMIT ED T Ce 75 13440 147 Grey Titanium Grey Platinum 14560 159 Renault

Sīkāk

Kā noteikt savu konstitucionālo tipu-tests. Katram cilvēkam ir sava unikālā došu (konstitucionālā) harmonija. Visbiežāk harmoniju izjauc dominējošās d

Kā noteikt savu konstitucionālo tipu-tests. Katram cilvēkam ir sava unikālā došu (konstitucionālā) harmonija. Visbiežāk harmoniju izjauc dominējošās d Kā noteikt savu konstitucionālo tipu-tests. Katram cilvēkam ir sava unikālā došu (konstitucionālā) harmonija. Visbiežāk harmoniju izjauc dominējošās došas pastiprināšanās. Ja jūs varēsiet noteikt cilvēka

Sīkāk

SAUSZEMES TRANSPORTL DZEK U APDROŠIN ŠANAS NOTEIKUMI Nr.41.6 APSTIPRIN TI AR IF LATVIA AAS VALDES 2008.GADA 24.J LIJA L MUMU 1. NOTEIKUMOS LIETOTIE TERMINI 1.1. Apdrošin šanas sabiedr ba - If Latvia apdrošin

Sīkāk

LATVIJAS REPUBLIKA NAUKŠĒNU NOVADA PAŠVALDĪBA Reģ. Nr Pagasta namā, Naukšēnos, Naukšēnu pagastā, Naukšēnu novadā, LV-4244 tālr./fakss 6426

LATVIJAS REPUBLIKA NAUKŠĒNU NOVADA PAŠVALDĪBA Reģ. Nr Pagasta namā, Naukšēnos, Naukšēnu pagastā, Naukšēnu novadā, LV-4244 tālr./fakss 6426 LATVIJAS REPUBLIKA NAUKŠĒNU NOVADA PAŠVALDĪBA Reģ. Nr.90009115247 Pagasta namā, Naukšēnos, Naukšēnu pagastā, Naukšēnu novadā, LV-4244 tālr./fakss 64268795, 64268288, e-pasts- dome@naukseni.lv ---------------------------

Sīkāk

RF PRO.pdf

RF PRO.pdf CIVILS LANDSCAPING AQUA SPORT RECYFIX PRO NEW INOVATĪVA DRENĀŽAS SISTĒMA IZGATAVOTA NO PE-PP UN PA-GF MĀJAS UN KOMERCIĀLO PLATĪBU TERITORIJĀS LĪDZ C250 SLODZES KLASEI Tagad arī ar FIBRETEC resti CIVILS

Sīkāk

Akciju sabiedrības PROTEZĒŠANAS UN ORTOPĒDIJAS CENTRS K A T A L O G S iepirkuma 3. daļai Atklātam konkursam Par tiesībām pielāgot un izsniegt gatavos

Akciju sabiedrības PROTEZĒŠANAS UN ORTOPĒDIJAS CENTRS K A T A L O G S iepirkuma 3. daļai Atklātam konkursam Par tiesībām pielāgot un izsniegt gatavos Akciju sabiedrības PROTEZĒŠANAS UN ORTOPĒDIJAS CENTRS K A T A L O G S iepirkuma 3. daļai Atklātam konkursam Par tiesībām pielāgot un izsniegt gatavos ortopēdiskos apavus. 1.1. Dažādas etioloģijas vieglas

Sīkāk

Nr.p.k. Neapbūvētu pašvaldības nekustamo īpašumu pilsētā, kuri var tikt nodoti nomai vai atsavināšanai, saraksts Zemes vienības adrese Statuss Kadastr

Nr.p.k. Neapbūvētu pašvaldības nekustamo īpašumu pilsētā, kuri var tikt nodoti nomai vai atsavināšanai, saraksts Zemes vienības adrese Statuss Kadastr Nr.p.k. Neapbūvētu pašvaldības nekustamo īpašumu pilsētā, kuri var tikt nodoti nomai vai atsavināšanai, saraksts Zemes vienības adrese Statuss Kadastra apzīmē jums Kop platība m2 Zemes lieto šanas veids

Sīkāk

Tirgus dalībnieka nosaukums: "Citadele Asset Management" Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 Citadele Universalais pensiju plans 1. piel

Tirgus dalībnieka nosaukums: Citadele Asset Management Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 Citadele Universalais pensiju plans 1. piel Tirgus dalībnieka nosaukums: "Citadele Asset Management" Ieguldījumu pārvaldes akciju sabiedrība Kods: 098 1. pielikums Finanšu un kapitāla tirgus komisijas 14.09.2007. noteikumiem Nr. 125 UPDK 0651293

Sīkāk

PowerPoint prezentācija

PowerPoint prezentācija lai mācītos jebkurā laikā un vietā 2016. gada 24. augusts Lielais dzintars, Liepāja www.iespejutilts.lv IESPĒJU TILTS 2016, lai mācītos jebkurā laikā un vietā Liepājas koncertzālē Lielais dzintars norisināsies

Sīkāk

K 5 ( )

K 5 ( ) Detaļu saraksts (1.180-633.0) K 5 27.01.2016 www.kaercher.com LV Lapa 2 / 66 Lapa 3 / 66 Lapa 4 / 66 Satura rādītājs Pasūtīšanas norādījumi K 5 (1.180-633.0) Short spare parts list 201 Spare parts list

Sīkāk

LATVIJAS UNIVERSITĀTE

LATVIJAS UNIVERSITĀTE LATVIJAS UNIVERSITĀTE ERASMUS+ PROGRAMMAS MOBILITĀTES ORGANIZĒŠANAS KĀRTĪBA LATVIJAS UNIVERSITĀTĒ Pielikums APSTIPRINĀTS ar LU 18.12.2014. rīkojumu Nr.1/363 Ar grozījumiem, kas izdarīti līdz 04.08.2015.

Sīkāk

S-7-1, , 7. versija Lappuse 1 no 5 KURSA KODS VadZPB10 STUDIJU KURSA PROGRAMMAS STRUKTŪRA Kursa nosaukums latviski Inovāciju vadība un ekoi

S-7-1, , 7. versija Lappuse 1 no 5 KURSA KODS VadZPB10 STUDIJU KURSA PROGRAMMAS STRUKTŪRA Kursa nosaukums latviski Inovāciju vadība un ekoi Lappuse 1 no 5 KURSA KODS VadZPB10 STUDIJU KURSA PROGRAMMAS STRUKTŪRA Kursa nosaukums latviski Inovāciju vadība un ekoinovācija Kursa nosaukums angliski Innovation Management and Eco Innovation Kursa nosaukums

Sīkāk

FORD FIESTA Spēkā no Dzinējs, transmisija Aprīkojums Degviela Virsbūves tips CO2 (g/km) Cena, EUR ar PVN Atlaide Akcijas cena, EUR ar PVN

FORD FIESTA Spēkā no Dzinējs, transmisija Aprīkojums Degviela Virsbūves tips CO2 (g/km) Cena, EUR ar PVN Atlaide Akcijas cena, EUR ar PVN Dzinējs, transmisija Aprīkojums Degviela Virsbūves tips CO2 (g/km) ar PVN Atlaide Akcijas cena, EUR 1,1l 70ZS M5 Business Benzīns 5 durvis 107 14.190 1,1l 85ZS M5 Business Benzīns 5 durvis 107 14.790 1,0l

Sīkāk

1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija CPD Knauf Termo Plus M, ETA 10/0320 sask. ar ETAG 004 Nr.

1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija CPD Knauf Termo Plus M, ETA 10/0320 sask. ar ETAG 004 Nr. 1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija 10 1020 CPD 020-024918 Knauf Termo Plus M, ETA 10/0320 sask. ar ETAG 004 Nr. 0115 Knauf Termo Plus M Ārējās siltumizolācijas kombinētā

Sīkāk

C instructions Kit 1461 CHEVROLET Colorado, 4-dr Double Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-dr Extended Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-d

C instructions Kit 1461 CHEVROLET Colorado, 4-dr Double Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-dr Extended Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-d C.20110505. 506-1461-04instructions Kit 1461 CHEVROLET Colorado, 4-dr Double Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-dr Extended Cab, 04 CHEVROLET Colorado, 4-dr Crew Cab, *04 CHEVROLET Colorado, 4-dr Extra Cab,

Sīkāk

Uzklikšķinot uz zīmola logo, Jūs automatiski atvērsiet šī zīmola piedāvāto produkciju mūsu sortimentā. a as es m t l vas elme es al a ez cs a a as t m

Uzklikšķinot uz zīmola logo, Jūs automatiski atvērsiet šī zīmola piedāvāto produkciju mūsu sortimentā. a as es m t l vas elme es al a ez cs a a as t m Uzklikšķinot uz zīmola logo, Jūs automatiski atvērsiet šī zīmola piedāvāto produkciju mūsu sortimentā. a as es m t l vas elme es al a ez cs a a as t m t m c alt s as a a s as v esta as 1 za 4750234101672

Sīkāk

1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija CPD Knauf Termo Plus P, ETA 10/0390 sask. ar ETAG 004 Nr.

1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija CPD Knauf Termo Plus P, ETA 10/0390 sask. ar ETAG 004 Nr. 1020 SIA Knauf, Daugavas iela 4, Saurieši, Stopiņu nov., LV-2118, Latvija 10 1020 CPD 020-024916 Knauf Termo Plus P, ETA 10/0390 sask. ar ETAG 004 Nr. 0115 Knauf Termo Plus P Ārējās siltumizolācijas kombinētā

Sīkāk

Idejas radošiem risin jumiem T rvete - mūsu m jas šodien un r t! 2014.gada 3.-4.decembrī, balstoties uz Britu padomes metodoloģiju pilsētvides jautāju

Idejas radošiem risin jumiem T rvete - mūsu m jas šodien un r t! 2014.gada 3.-4.decembrī, balstoties uz Britu padomes metodoloģiju pilsētvides jautāju Idejas radošiem risin jumiem T rvete - mūsu m jas šodien un r t! 2014.gada 3.-4.decembrī, balstoties uz Britu padomes metodoloģiju pilsētvides jautājumu risināšanai, notika situācijas analīzes un ideju

Sīkāk

Microsoft PowerPoint - rektoru_padome_09_09_2011.ppt [Compatibility Mode]

Microsoft PowerPoint - rektoru_padome_09_09_2011.ppt [Compatibility Mode] Eiropas Sociālā fonda projekts Augstākās izglītības studiju programmu izvērtēšana un priekšlikumi kvalitātes paaugstināšanai. Vieno an s Nr. 2011/0012/1DP/1.1.2.2.1/11/IPIA/VIAA/001 Latvijas Rektoru padome

Sīkāk

Dual TEMP PRO

Dual TEMP PRO Dual TEMP PRO 1 Darbības instrukcija Rezultāta nolasījums 5 Ievietotas zondes nolasījums HACCP pārbaudes gaismas diods (LED) SCAN poga (infrasarkanā) Režīma poga Zondes poga (zondes ievietošanas) Ievads

Sīkāk